Ivan Mls: Telefonní výročí
Při nedávném domácím úklidu jsem na dně jednoho šuplíku našel dvě nepoužité telefonní karty. Ještě zabalené v celofánu. Vyhodit je, či nevyhodit? That is the question, řekl jsem si s Hamletem a pak je zase uložil na dno. Třeba časem získají nějakou cenu.
Ne snad, že bych očekával návrat pouličních telefonních automatů a časů, kdy bylo úplně normální nebýt v kteroukoli denní i noční hodinu okamžitě k zastižení. Ale třeba se z takové telefonní karty může ještě vyvinout cenný sběratelský předmět.
V téhle souvislosti mě napadlo, jaký sáhodlouhý skok udělaly v posledních letech telekomunikační technologie. Vždyť teprve před třiceti lety – v roce 1996 – u nás Eurotel spustil mobilní síť GSM. Do té doby, pokud si chtěl člověk jen tak z ulice, přesněji řečeno z telefonní budky zavolat, musel mít v kapse právě onu předplacenou telefonní kartu, popřípadě hrst drobných.
A pan Alexandr Graham Bell, který si před sto padesáti lety, v roce 1876, podal v Americe patentovou přihlášku na telefon, by se taky nestačil divit, kam až se jeho původní nápad rozvinul.
Na druhou stranu, možná se budou divit, nebo se už divit začínají příslušníci dnešní mladé generace, pro kterou je samozřejmé nosit v kapse telekomunikační zařízení, jehož výkon mnohonásobně přesahuje parametry počítače, který na palubě Apolla 11 řídil let astronautů k Měsíci.
S pojmy jako meziměsto, telefonní hovorna, spojovatelka, volání na účet volaného, objednaný hovor či vytáčení čísla se mladí lidé mohou setkat už jen ve starých filmech a knihách.
Ovšem mohou i trochu závidět svým dědečkům a babičkám, kteří a které tenhle překotný technologický pokrok od drátů k bezdrátí zažili na vlastní kůži. Tahle starší generace totiž dokázala něco, co současníci bez rozdílu věku se svými smartfouny nezvládnou: Naťukat úplně poslepu esemesku. Na tlačítkovém mobilu, samozřejmě.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.