Ivan Mls: Ohlédnutí za létem
Nejsem ani meteorolog, ani klimatolog, abych mohl pronášet odborné soudy o počasí, nejsem ale ani pan Důra z Rozmarného léta, abych prohlašoval, že tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným.
Byť s dotyčnou literární postavou letos tak trochu souhlasím. Řekněte sami: Jak budete vzpomínat na letošní letní měsíce? Jako na období úmorných veder a žhavého slunečního svitu, nebo se vám spíš vybaví propršené dny s neletními teplotami? Spíš asi to druhé, že?
I v médiích – v minulosti tolik oblíbené – téma sucho umřelo na úbytě a v téhle souvislosti jsem tak nějak zaznamenal, že se nám vytrácí i – dříve také často skloňované – globální oteplování.
Tedy, ne že by nějak zmizelo úplně, z nastoupené cesty vybojovat vítěznou bitvu s tímto jevem bojovníci za lepší příští, které bude příště lepší, neustupují ni krok, ale přejmenovalo se nám.
Místo globálního oteplování se dnes víc a víc hovoří o globální změně. Je to takové hezky vyrovnané, nepobuřující a neutrální. A schová se pod to úplně všechno, takže se zpochybňovači globálního oteplování nemají čeho chytit.
Pod globální změnu se stejně tak dobře schová suchý i mokrý rok, povodně i vichřice, Vánoce na blátě i mrazy v květnu. A kdyby náhodou zamrzlo peklo, tak za to může taky globální změna.
Jak se tak poslouchám, tak jsem se pěkně rozohnil a od nezávazného plácání o počasí jsem se dostal až k zásadním problémům současného světa, které stejně nevyřeším. Takže raději hledím s nadějí k budoucnosti.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
