Ivan Mls: Knihy

Čtenářem, a dokonce vášnivým čtenářem, dneska může být klidně i člověk, který v životě nevzal do ruky jedinou knihu. Díky moderním technologiím a digitálním platformám se totiž pojem kniha poněkud rozmělnil.

Může to být právě onen tradiční blok svázaných potištěných papírových listů, zrovna tak jako neuchopitelný datový soubor, který se v text promění teprve na obrazovce mobilu, tabletu, počítače nebo elektronické čtečky knih.

Proroci budoucnosti sice s příchodem elektronických verzí knih nadšeně věštili zánik knih papírových, ale zatím se tak neděje. Byť má ta elektronická kniha neskonalé výhody. Nezabere vůbec žádné místo. Můžete u sebe nosit knihovnu, kterou by v papírové podobě neuvezl ani náklaďák střední tonáže. Můžete si libovolně zvětšit písmo textu. Když máte podsvícený displej čtečky, můžete si klidně číst i uprostřed noci, aniž byste někoho rušili světlem lampy…

No jo, jenže chlubte se někomu, že máte v kapse knihovnu, dejme tomu,  o dvanácti tisících svazků. Koho to ohromí? Nikoho. Ale taková solidně vybavená domácí knihovna jistě vzbudí zájem každé návštěvy; člověk se v ní může přehrabovat, přeusporádávat ji. Nehledě na to, že tvoří estetický prvek vybavení bytu a navíc je i funkční izolační vrstvou tlumící zvuky od sousedů…

Já se sice snažím svou přízeň mezi papírové a digitální knihy spravedlivě dělit, ale nedaří se mi. Ty papírové pořád vítězí a raději si knížku koupím v papírové podobě, byť elektronická verze přijde vždy výrazně levněji.  Asi jsem staromilec - klasická kniha je pro mě prostě a jednoduše kniha, věc. Ta digitální, byť sebepoutavější, je jenom text.