Hrátky s hrádky aneb Kolik je na jihu Čech Vítkových, ale i jiných hrádků
Díky archivním nahrávkám s historiky Tomášem Durdíkem a Františkem Kubů navštívíme místa, kde stávaly skutečně malé hrady, tedy hrádky, v jednom případě pak renesanční zámek, byť nazývaný hrádkem. A nebude to suchý výčet historických dat, ale souhrn zajímavých příběhů.
Vítkův hrádek
Jméno Vítkův hrádek nesou hned první dva hrádky, na které se vydáme s archeologem a historikem Tomášem Durdíkem. Nahrávky s ním sice nejsou datované, ale vzhledem k tomu, že zemřel v roce 2012, jsou tedy nejméně jedenáct let staré. Předpokládáme však, že vznikly spíše v roce 2004.
V jižních Čechách jsou Vítkovy hrádky skutečně dva, jeden u Blažejova nedaleko Jindřichova Hradce a druhý u šumavské osady Svatý Tomáš. A Tomáš Durdík vysvětlí hned v úvodu pořadu, že ten blažejovský patří vůbec k nejstarším hradům na našem území. Na tento Vítkův hrádek, přesněji na jeho nikterak velkou zříceninu, se dostanete z Jindřichova Hradce směrem na Otín a pak Blažejov.
Hrádek u Sušice
Když už jsme ve Vltavínu doputovali v archivních nahrávkách o hrádcích s dnes už zesnulým Tomášem Durdíkem na Šumavu, pojďme na ní zůstat ještě chvíli. V archivu jsme totiž našli ještě krásnou sérii nahrávek Františka Kubů z prachatického muzea, který sledoval a popisoval pošumavské zámečky.
Jedním z nich je Hrádek u Sušice. Říkají vám něco jména Jan Evangelista Purkyně a Adelaida Des Fours? Jak souvisí s Hrádkem u Sušice, se dozvíme z nahrávky, která pochází ze září roku 2004. A bude to hodně silný příběh.
V závěru Vltavínu se vrátíme k Týnu nad Vltavou na Karlův hrádek a k Táboru na Kozí hrádek.
Související
-
Kdo vybudoval rybníky Malý a Velký Tisý, který z nich vznikl dříve a rostly tam vůbec tisy?
Magazín Vltavín zahájíme dvěma archivními záznamy o jihočeských rybnících, dále připomeneme spisovatele Adofla Hoffmeistera a Jana Weniga.
-
Josef Záruba Pfeffermann navrhl několik zásadních staveb na jihu Čech, k nejhezčím patří stavárna
V říjnu roku 1910 byla otevřena Střední průmyslová škola stavební v Českých Budějovicích. Je to secesní unikát, který projektoval architekt Josef Záruba Pfeffermann.
-
Jak to v Římově začalo? Jan Gurre měl v roce 1626 při modlitbě breviáře na římovských loukách vidění
Oficiální název poutního areálu v Římově u Českých Budějovic zní Mariánské poutní místo Římov s kostelem Svatého Ducha a pašijovou cestou. Jak vzniklo?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
