Hana Hosnedlová: Mikuláš

3. prosinec 2021

Neumím si představit začátek prosince bez Mikuláše. Tedy toho svatého, který chodí do rodin a naděluje dětem dárečky, nebo taky pokárání, po němž následuje slib malého hříšníka, že se určitě polepší. Děje se tak v předvečer svátku všech Mikulášů, tedy 5. prosince.

Tento sváteční večer byl však původně zasvěcen Mikulášovi pouze jedinému. A ten žil v Lykii, v dnešním Turecku, a kolem roku 300 našeho letopočtu se stal biskupem v Myře.

Vidíte, odtud ta biskupská mitra v kostýmech dnešních nadělujících Mikulášů. Ale za panovníka Galeria Valeria Maximina nastalo velké pronásledování křesťanů a také biskup Mikuláš byl zajat a ve vězení mučen. Nejen o tom všem pak vypovídal na slavném koncilu nicejském v roce 325.

Ačkoli není přesně znám rok jeho úmrtí, zemřel zřejmě někdy mezi lety 345 až 352, den a měsíc známé jsou – je to právě 6. prosinec!

Svatý Mikuláš byl znám jako patron námořníků, obchodníků, pekařů a celé řady dalších cechů, ale také jako velký přítel dětí. A právě jeho dobrotivost a laskavost stály na počátku té hezké tradice nadělování sladkostí a dárků dětem. Jeho kult překročil hranice a rozšířil se i do slovanských zemí a ostatní Evropy, kde se jeho jméno různě modifikovalo.

A že vám připadá dost podobný Santa Clausovi nebo Dědovi Mrázovi? Není to podobnost čistě náhodná. Na Východě i Západě si prostě tuhle postavu vypůjčili, místo mitry jí nasadili čepici s bambulí nebo beranici a měli svého štědrého svatého. Jak se ale ze začátku prosince přesunul jeho svátek na den vyhrazený našemu Ježíškovi, je už jiná historie...

autor: Hana Hosnedlová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.