Hana Hosnedlová: Doba rozkladu
Už celá desetiletí se bojuje za čistotu přírody. Aby se neznečišťovala voda, šetřily se stromy a rostliny, aby se v přírodě neodhazovaly odpadky.
Tato pravidla se vštěpují dětem ve školách, mnohé spolky a instituce je mají ve své náplni, mluví se o nich denně. A přesto jsme nedokázali docílit toho, aby se venku nepovalovaly papíry, plasty, skleněné nádoby a podobně. Ačkoliv existují možnosti postihů v podobě pokut, v podstatě se nic moc v tomto směru nemění.
Ekologická sdružení a iniciativy opakovaně prezentují jako odstrašující příklad přehled doby rozkladu různých materiálů v přírodě. Takže třeba takovému papírovému kapesníčku to trvá od 2 do 5 měsíců, ohryzek z jablka to zvládne za 10 až 14 dní, slupka z pomeranče na to má skoro rok.
Papírová taška se rozloží za 4 až 6 měsíců, ale kupodivu cigaretový filtr za neuvěřitelných 15 let. O 10 let více k rozkladu potřebuje igelitový sáček. Plastový kelímek má výdrž 70 roků a tetrapakový obal s hliníkovou fólií dokonce celé století.
Úplnou bombou v tomto směru jsou jednorázové pleny, jimž je přikládána životnost 250 let, hliníkovým plechovkám 400 roků a PET lahvím ještě o 50 roků více!!
Jedním z nejtrvalejších materiálů je sklo, které se rozloží až za neuvěřitelných tisíc let. Ovšem úplný nezmar na tomto poli je polystyren, kterému podle odborníků definitivní rozklad trvá desetitisíce let.
Tak si říkám, jaký je to vlastně paradox, když odpadky jako polystyren nebo plastové lahve mají šanci přežít v přírodě déle než třeba naše civilizace...
Související
-
Hana Hosnedlová: Kamenné mohylky
O kamenech a kamíncích jsem v ranních sloupcích mluvila již několikrát. Dnes bude řeč o zvláštních stavbičkách, jakýchsi speciálně pojatých mohylkách z poskládaných kamenů.
-
Hana Hosnedlová: Zavařování
Dříve jsem si neuměla představit léto a začátek podzimu bez zavařování. Zavařovalo se téměř všechno! Občas jsem si připadala jako postava z knížky Betty MacDonaldové.
-
Hana Hosnedlová: Stop
Při letním ohlédnutí do dob mládí si vybavuji výpadovky z měst vroubené postavami stopařů. Tehdy patřil autostop k celkem běžným způsobům, jak se dostat odněkud někam.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
