Fráňa Šrámek: Stříbrný vítr. Lyrický román o mládí a dospívání čte Alfréd Strejček

Děj se odehrává v prostředí maloměsta za dob autorova mládí. Hlavní hrdina Jeník Ratkin vyrůstá v rodině, v níž vládne přísný, hrubý a bezcitný otec, povoláním soudce. Už od dětství byl Jeník velmi citlivý a také nepoddajný, což otce přivádělo k nepříčetnosti. Nakonec chlapcovu výchovu vzala do svých rukou matka.

Stříbrný vítr se zapsal do dějin české literatury a stal se knihou nejedné mladé generace. Titul románu se silnými autobiografickými rysy je také synonymem pro sny a ideály mládí.

Rozhlas zpracoval knihu v roce 1977 jako dvanáctidílnou četbu na pokračování v podání herce Alfréda Strejčka.

Fráňa Šrámek

Fráňa Šrámek se narodil v roce 1877 ve východočeské Sobotce, ale jako osmiletý chlapec se s rodiči, otec byl berním úředníkem, přestěhoval do jihočeského Písku. V městě na Otavě pak strávil téměř deset let.

Fráňa Šrámek|foto:Česká knižnice

Navštěvoval tady základní školu a později gymnázium. Šrámkovi bydleli ve starém domě „U Koulí“ mezi městskými hradbami vysoko nad řekou Otavou u Putimské brány. Budoucí spisovatel tu nejdříve žil s rodiči, ale v roce 1890 byl jeho otec přeložen na jiné místo a třináctiletý mladíček zůstal v Písku sám svěřený do péče manželce učitele Jana Svobody.

Zážitky z písecké etapy jeho života byly tak silné, že je autor prožil ještě jednou ve svém románu Stříbrný vítr. Město, kde strávil Fráňa Šrámek i jeho alter ego Jeník Ratkin čas dětství a dospívání, v románu pojmenované není, ale všichni, kdo Písek znali, ho poznali. A v předmluvě ke druhému vydání románu se ke svojí inspiraci doznal i sám autor.

Z Písku se Fráňa Šrámek odstěhoval – zřejmě na přání otce - v roce 1894 ještě před maturitou. Často na město svého mládí vzpomínal. V roce 1946 napsal profesorům píseckého gymnázia tyto řádky:  „Poslali jste mi několik krásných pozdravných řádků a při jejich pročítání mám dojem, že mi je posíláte po stříbrném větru nejen proto, že přilétají z milovaného města, které leží tam nad Otavou a zároveň v jednom vděčném kousku mého srdce, ale i proto, že vyposlouchávám z nich melodii a řeč mně velmi známou, právě onu, která tam na březích Otavy do mých mladých let kdysi zpívala.“

Do Písku, který opustil v sedmnácti letech, se Fráňa Šrámek už nikdy nepodíval. Nesluší se prý šlapat po stezkách svého mládí. Zemřel v Praze 1. července 1952. Nedočkal se tak ani premiéry filmu, který podle jeho zřejmě nejslavnějšího díla v roce 1954 natočil přímo v Písku zdejší rodák, režisér Václav Krška.