Jiří Stránský: Tóny. Příběh o rozkrývání minulosti rodiny, do jejíhož života dramaticky zasáhl nejdříve nacistický, později komunistický režim
Jan Aubrecht je úspěšný hudební skladatel, který své dospělé vnučce, mladé klavíristce Báře, vypráví o osudech jejich rozvětvené rodiny, které ovlivnila nejdříve druhá světová válka a poté komunismus.
Interpreti: Vladimír Krátký a Tereza Richtrová
Režie: Michal Bureš
Autor rozhlasového pořadu: Tomáš Soldán
Redaktor: Jan Sulovský
Mistr zvuku: Jiří Pochvalovský
Autor hudby: Richard Mlynář
Natočeno v olomouckém rozhlasovém studiu.
Premiéra: 2012
Vypráví o svých třech bratrech, o svých dětech, o velké lásce ke své ženě Jitce, i o jiných ženách… Rozplétají společně dávnou a hodně zamotanou rodinnou historii. Ti dva – dědeček a vnučka, oba umělci - si nejen vyprávějí, ale také spolu pracují.
Komorní novela Tóny, příběh o složité historii jedné rodiny, příběh o lásce a také příběh o hudbě, vyšla poprvé v roce 2011. Stejnojmenná desetidílná četba na pokračování vznikla v olomouckém rozhlasovém studiu v následujícím roce.
Jiří Stránský
Narodil se v roce 1931 v Praze. Jeho otcem byl významný pražský advokát se šlechtickými předky, jeho maminka byla dcerou známého prvorepublikového politika Jana Malypetra. Kvůli svému rodinnému zázemí byl těsně před maturitou vyloučen z gymnázia. Musel opustit nejen školu, ale i Prahu.
V necelých dvaceti letech odešel na venkov a našel si práci u Zeměměřického ústavu při stavbách triangulačních věží. Kvůli zranění se ale za pár měsíců vrátil zpátky domů. V Praze začal pracovat v tiskovém oddělení propagačního podniku, kde se věnoval tisku cizojazyčných mutací propagačních letáků. Jeho šéf, původní majitel inzertní firmy, byl zatčen a hrozil mu trest smrti. Vymyslel si tak vykonstruovaná obvinění, aby si zachránil život:
„Na třináct svých spolupracovníků si vymyslel historky, ta nejhorší byla o mně. Ta zněla, že mě jejich organizace vyslala na šestinedělní kurz do západního Německa, nejen v zacházení s vysílačkou, ale také v tichém vraždění a tak podobně. S vysílačkou jsem se měl vrátit a ukrýt na neznámém místě, to že on neví. Asi za rok si pro mne přišli. To jsem byl již u PTP. V lednu 1953 si pro mne přijeli a málem mne umlátili k smrti, protože chtěli, abych se přiznal, já však netušil k čemu.“
Ve vykonstruovaném procesu byl jako mladistvý odsouzen na osm let vězení. Prošel několika pracovními tábory včetně jáchymovských uranových dolů:
„Já jsem se sešel v kriminále s Janem Zahradníčkem, s Křelinou, s Knapem, s Karlem Peckou, se Zdeňkem Rotreklem, s Vladimírem Valentou a řadou dalších lidí. Tam se ve mně upevnilo rozhodnutí psát.“
Propuštěný na svobodu byl Jiří Stránský až za velké amnestie v roce 1960. Poté pracoval krátce na stavbě podolského stadionu, jako pumpař na Benzině, později si mohl najít zajímavější práci v barrandovských studiích.
Po srpnu 68 musel opět opustit Prahu a začal opět pracovat pro Benzinu. A tehdy ho znovu dostali. Na základě křivých obvinění ho soud odsoudil za údajné kšefty na benzinové pumpě. Po návratu z vězení pracoval jako technik v Československém státním souboru písní a tanců.
Po roce 1989 začal znovu psát a publikovat. Jeho nejznámější knihou je zřejmě román Zdivočelá země, který posloužil jako jedna z předloh stejnojmenného úspěšného seriálu.
Od roku 1992 do roku 2006 byl Jiří Stránský prezidentem Českého centra Mezinárodního PEN klubu. Zemřel v květnu 2019, bylo mu 87 let.
Související
-
Zdeněk Šmíd: Lesk a bída Čekání. Tragikomické příběhy obyvatel zapomenutého pohraničního městečka
Čekání, dříve Warten, je městečko v česko-německém pohraničí. Je to konec světa, kde se nikdy nežilo lehce. Po poválečném odsunu sem přibyly různé „podivné existence“.
-
Edgar Allan Poe: Rukopis nalezený v láhvi. Dobrodružný příběh o jedné plavbě Indickým oceánem
Edgar Allan Poe odstartoval svoji literární kariéru, když v roce 1833 povídka Rukopis nalezený v láhvi zvítězila v soutěži listu The Baltimore Saturday Visiter.
-
Josef Koenigsmark: Hrobka. Tajuplný dušičkový příběh o jedné honosné mramorové hrobce
Povídku najdeme v knížce Strašidla, kterou v roce 1992 – rok před autorovu smrtí - vydalo nakladatelství Ivo Železný.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.