Zdeněk Šmíd: Lesk a bída Čekání. Tragikomické příběhy obyvatel téměř zapomenutého pohraničního městečka

1. listopad 2024

Čekání, dříve Warten, je městečko v česko-německém pohraničí. Je to konec světa, kde se nikdy nežilo lehce. Dlouhá léta ho společně obývali Češi a Němci a po poválečném odsunu většiny německých obyvatel přibyli rumunští Slováci, Romové, Maďaři, lenoši i dříči, hamouni i lehkomyslníci, různé „podivné existence“, které sem byly uklizeny z vnitrozemí, dobrodruzi a blázni.

Čte: Luděk Eliáš
Napsal: Zdeněk Šmíd
Dramaturgie: Pavel Gotthard
Zvuková spolupráce: Zdeněk Prchlík
Hudba: Antonín Schindler
Režie: Michal Bureš
Natočeno: v roce 2010

Příběhy obyvatel Bohem i lidmi téměř zapomenutého pohraničního městečka, kteří tam dobrovolně a později dost často i nedobrovolně žili, napsal Zdeněk Šmíd.

Nebylo to vždycky veselé v tom čase od konce druhé světové války do začátku 90. let. Sám autor, který na samé výspě tábora míru nějaký čas žil, to věděl moc dobře, ale byl to přeci humorista…

Povídková knížka Lesk a bída Čekání vyšla poprvé v roce 2001. Pětidílná rozhlasová četba na pokračování byla natočena v roce 2010, v olomouckém studiu příběhy načetl herec Luděk Eliáš.

Zdeněk Šmíd

Zdeněk Šmíd se narodil v roce 1937 v Kdyni u Domažlic do rodiny drobných zemědělců. Hospodářství po rodičích jako jediný syn – ač si to oni sami přáli – nepřevzal. Neměl k tomu vztah a nakonec mu pomohla i politická situace. Soukromí zemědělci pár let po válce přestali existovat.

Spisovatel Zdeněk Šmíd

Zdeněk Šmíd se rozhodl stát učitelem. Studoval češtinu a ruštinu na Vyšší pedagogické škole v Plzni. Na Filozofické fakultě University Karlovy v Praze ještě dálkově absolvoval češtinu a historii. Léta učil na základní škole, později se stal učitelem ve škole pro pracující.

V letech 1985 a 1986 pracoval jako redaktor Západočeského nakladatelství v Plzni, poté se stal spisovatelem z povolání. Od roku 1991 byl redaktorem v plzeňské Nové pravdě, po čase se opět vrátil ke svobodnému povolání spisovatele.

Sám sebe popsal jako člověka nevěrného, jenž nevydrží dlouho u jednoho zájmu. Byl vyznavačem trampingu, měl vlastní kapelu, byl vášnivým vodákem i turistou, měl rád historii. To vše mu posloužilo jako inspirace i při psaní.

Vydal sérii knížek Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii (1979), Proč bychom se nepotili aneb Jak se chodí po horách (1984), Proč bychom se netěšili aneb Jak se držet nad vodou (1998). Napsal také několik knih inspirovaných česko-německými vztahy v pohraničí v průběhu 20. století – román Cejch (1992) nebo povídkový soubor Lesk a bída Čekání (2001).

Zdeněk Šmíd zemřel v roce 2011 při šnorchlování na Seychelách.

Spustit audio

Související