Alois Jirásek: Zahořanský hon. Příběh z období rokoka o síle umění a lásky
Tři kamarádi – rozšafný myslivec a skvělý hornista Svída, svobodomyslný malíř Rys a nesmělý kantor a muzikant Vojna – se na svých toulkách dostávají na zámek v Zahořanech, kde vládne hloupý a mocichtivý správce. Má půvabnou neteř Terezku, kterou hodlá provdat za stárnoucího barona. Ale ona se zamiluje do někoho úplně jiného…
Rozhlasová dramatizace: Josef Hajdučík
Redaktor: Dagmar Hubená
Hudební spolupráce: Jiří Váchal
Natočeno: v roce 1977
Historickou povídku Zahořanský hon napsal Alois Jirásek, věnoval ji příteli Mikoláši Alšovi. Příběh z období rokoka o síle umění a lásky vyšel poprvé v roce 1888 v časopise Lumír.
Inspiraci prý Alois Jirásek našel na jihu Čech. Při své druhé návštěvě kraje se stavil v Jindřichově Hradci u švagra F. Janeleho a půjčil si tam výtisk pamětí lesmistra Wachtla o honech na zámku Jemčina kolem roku 1800. Poučil se, jak se velké hony spojené s panskými zábavami připravovaly a organizovaly, a mohl začít psát. Jemčina ani jiná reálná jihočeská ves se ale v jeho příběhu neobjevuje.
V roce 1950 měla premiéru opereta Zahořanský hon, na libreto Františka Kožíka ji složil Jaroslav Křička.
V roce 1968 byla natočena vtipná dramatizace Zahořanského honu. Premiéru měla na Štědrý den téhož roku. V režii Bohumila Sobotky si hlavní role zahráli Jan Přeučil, Jaroslav Satoranský, Jiří Bednář a mladičká Jana Preissová, tehdy ještě Drchalová.
V roce 1977 vznikla stereofonní dramatizovaná rozhlasová četba. Byla to první četba někdejšího programového a dnes už vpravdě legendárního bloku 3×60, a to stereo. Rozhlas tehdy tímto pořadem propagoval stereofonní zvuk ve vysílání.
Alois Jirásek
Svoji první povídku, která se nedochovala, napsal Alois Jirásek (1851-1930) zřejmě už coby student broumovského gymnázia.
„V kvartě chopil jsem se i péra. Napsal jsem vesnickou povídku; o jakém titulu, už nevím. Hrdinou toho obrázku byl Tonda Kohoutský, synek zbečnický, kterého pro děvče ztloukli tak, že se pomátl na rozumu. Vídal jsem ho doma, blázna ubohého, který míval na klobouku plno svatých obrázků.“
V roce 1869 napsal Alois Jirásek svoji (zřejmě) první dochovanou povídku. Jmenovala se „Z dob utrpení“ a zaslal ji tehdy do časopisu Hlasy ze Siona pod jménem Alois Hronovský. Text byl ovšem poprvé otištěn až v roce 1921, když už byl autor uznávaným spisovatelem.
V 70. letech publikoval časopisecky své básně a zároveň začaly vycházet jeho první větší práce jako Filosofská historie nebo Psohlavci. Už v této době se také rozhodl, že bude psát výhradně historickou beletrii. Jiráskovy sebrané spisy vycházely v Ottově nakladatelství už od roku 1890, kdy bylo autorovi sotva čtyřicet let.
Alois Jirásek zemřel v Praze v březnu roku 1930. Ve stejném roce dokončil nakladatel Jan Otto vydávání jeho Sebraných spisů, čítaly 45 dílů.
Související
-
Vánoční akce. Stanislav Zindulka v příběhu o lákavé nabídce erotických služeb a nečekaném setkání
V akci můžou být před Vánocemi nejen máslo a cukr, ale třeba i erotické služby. Lákavá nabídka zaslechnutá v tramvaji nedá spát starému mládenci, bývalému učiteli češtiny…
-
Jakuba Katalpa: Alfréd. O dětství na vsi i socialistickém sídlišti a jednom zachráněném holubovi
Příběh z doby, kdy ve školách visel na zdi obraz prezidenta Husáka, napsala Jakuba Katalpa přímo pro Český rozhlas. Jeho hlavní hrdinkou je žákyně třetí třídy Kateřina.
-
Alena Zemančíková: Dřevomorka. Příběh jednoho manželství v době předlistopadové a polistopadové
Proč se na koberci na podlaze v ložnici vytvořila tmavá skvrna? To má objasnit cesta do sklepa, během níž se ale otevírá i celá historie manželství Martina a Sidonie.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.