Jakuba Katalpa: Alfréd. O dětství na vsi i šedém socialistickém sídlišti a jednom zachráněném holubovi
Povídku Alfréd napsala spisovatelka Jakuba Katalpa přímo pro Český rozhlas. Příběh z doby, kdy ve školních třídách visel na zdi obraz prezidenta Husáka, vypráví o dětství stráveném u babičky na vsi, o životě na šedém socialistickém sídlišti a o jednom zachráněném holubovi.
V plzeňském rozhlasovém studiu povídku v roce 2022 načetla herečka Karolína Půčková.
Jakuba Katalpa (1979) je autorkou několika románů oceňovaných jak kritikou, tak čtenáři. Za knihu Je hlína k snědku? byla v roce 2007 nominována na cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku. Vznikla podle ní i sedmidílná rozhlasová četba.
Za román Hořké moře byla o dva roky později nominována na Cenu Jiřího Ortena. V roce 2013 pak obdržela za svůj román Němci Cenu Česká kniha a Cenu Josefa Škvoreckého. Jejím zatím posledním románem, podle kterého vznikla i třináctidílná rozhlasová četba, je Zuzanin dech (2020).
Ačkoli ji proslavily romány, Jakuba Katalpa píše moc ráda i povídky. Vlastně jimi svoji spisovatelskou kariéru začínala. Její prvotinou byla sbírka povídek s názvem Krásné bolesti, vyšla v roce 2000 a je podepsána ještě jejím občanským jménem Tereza Jandová.
Povídky má jako autorka ráda proto, že vyžadují jiný typ vyprávění než rozsáhlý román, na poměrně malém prostoru je třeba vystavět zajímavý děj, vypointovat ho a nějak elegantně ukončit.
Ačkoli od roku 2000 žádný povídkový soubor nevydala, povídky píše průběžně stále. A nezdráhá se psát ani takzvaně na objednávku, tedy na nějaké zadané téma. Považuje to dokonce za výzvu. Pro Český rozhlas kromě povídky Alfréd napsala také Hraběnku nebo Rododendrony. Její povídky vycházejí například v tematických antologiích, které pravidelně vydává nakladatelství Listen.
Jakuba Katalpa povídky nejen ráda píše, ale také čte. Jak sama říká, někdy jí vyhovuje povídkovou knížkou jen tak zalistovat, do některého textu se začíst a užít si v krátkém čase plnohodnotný příběh. Má ráda například kanadskou povídkářku, nositelku Nobelovy ceny za literatury, Alici Munroovou. „Dokáže psát jemně, ale zároveň důrazně, její povídky jsou křehké, a stejně v člověku dlouho zůstanou,“ nechala se slyšet.
Související
-
Alena Zemančíková: Dřevomorka. Příběh jednoho manželství v době předlistopadové a polistopadové
Proč se na koberci na podlaze v ložnici vytvořila tmavá skvrna? To má objasnit cesta do sklepa, během níž se ale otevírá i celá historie manželství Martina a Sidonie.
-
Michaela Klevisová: Drak spí. Detektivka z jihočeského pohraničí od úspěšné autorky
Eliška se vrací do zapadlé jihočeské vesnice, aby pochopila dávné události. Záhy zmizí mladá žena a další je zavražděna. Vyšetřování se ujímá kriminalista Josef Bergman.
-
Jaroslav Hutka: Noční vlak. Příběh o nenávratně prohrané svobodě a mrazivém větru nesvobody
Jednou z postav sametové revoluce byl písničkář Jaroslav Hutka. Z mnohaleté emigrace, k níž byl za totality donucen, se vrátil hned v listopadu a rovnou zazpíval na Letné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
