Expert na energetiku: Politici nám jaksi zapomněli říct, že přechod od špinavých k obnovitelným zdrojům nebude levný
Co se to děje – možná i vy se takto ptáte v souvislosti se skokově rostoucími cenami energií. Mluví se o krizi, o pádu energetického trhu, o tom, že přestal plnit svoji funkci. Tento stav uvrhává nás všechny do nejistoty, jestli budeme mít na složenky, jestli si budeme moct v zimě pustit topení. O rozklíčování aktuální situace jsme požádali Michala Šnobra, odborníka na energetiku a menšinového akcionáře ČEZu.
„To, co se děje dnes, se minimálně z poloviny dalo očekávat dlouhé roky dopředu. Bylo naprosto jasné, že energetika v Evropské unii bude do budoucna vypadat jinak, než vypadala v minulé dekádě,“ říká.
To, že směřujeme k úplně jiné energetice, bylo podle něj jasné už dávno před válkou na Ukrajině. „Určitá část toho, co zažíváme dnes, té krize, toho obrovského zdražení energie, není způsobena jenom válkou, ale transformací evropské energetiky od takzvaně špinavých zdrojů k obnovitelným. To je proces, který na jedné straně chceme, na druhé straně víme, že nebude levný. A politici nám to jaksi zapomněli říct,“ vysvětluje.
Válka na Ukrajině a téměř přetnutý proud plynu z Ruska je podle energetického experta až katalyzátorem celé situace. „Ta válka postupné zdražování při přechodu na čistou energetiku výrazně urychlila a navrch přidala desítky a stovky procent zdražení,“ objasňuje.
Zlom by mohl přijít už dnes
Zlom k lepšímu by mohl přinést právě se konající energetický summit v Bruselu, na němž se sešli všichni ministři průmyslu a hospodářství zemí Evropské unie. „Dnes by mohl přijít zlom a na trhu s energiemi by se po letním až apokalyptickém vývoji mohlo něco změnit. Výsledky jednání by mohly uklidnit nejenom spotřebitele, domácnosti, ale i firmy a podnikatele. A to jak v České republice, tak i jinde v Evropě,“ uvádí Michal Šnobr.
Jedním z diskutovaných témat je zastropování cen energií. „Znamenalo by, nebo lépe řečeno bude znamenat, určité uklidnění trhu a nějakou jistotu do budoucnosti. Za sebe si myslím, že spotřebitele, podnikatele i průmysl trápí hlavně nejistota. Že nevíme, co bude za měsíc, za dva. Každý si to přepočte do domácích rozpočtů a ví, že je to téměř nezvladatelné,“ dodává Michal Šnobr.
Čtěte také
Zastropování by podle něj v reálu znamenalo, že ceny energií, zejména elektřiny, zůstanou na trhu tržní, ale pro spotřebitele regulované. „Trh a jeho růst, či pokles se tak spotřebitele nebude týkat,“ dodává.
Rozdíl, tedy s velkou pravděpodobností dluh, který vznikne mezi tržní a regulovanou cenou, zaplatí podle tohoto modelu sami výrobci energií. „V České republice elektřinu vyrábíme levněji, než jaké jsou ceny na trhu. Takže pokud bude dán strop ceny energie, tak jakákoli tržní cena nad ním, ten výnos, bude rovnou výrobci sebrán a rozpuštěn do složenek spotřebitelů,“ vysvětluje Michal Šnobr.
Další důležitou okolností zastropování podle něj je, že ve chvíli, kdy lidem končí fixace levnějších cen, jim nebude hrozit, že spadnou do ceníků, kde ceny jsou vesmírné. „To, co by dnes na evropské a příští týden na národní úrovni mělo být schváleno, by dalo spotřebitelům jistotu, že spadnou do přijatelnější peřiny klidu. Ta cena se nepochybně už nevrátí na ceny z minulé dekády, bude vyšší, ale nebude to tisíc, pět set euro za megawathodinu. Měli bychom se pohybovat kolem pěti korun za kilowatthodinu,“ říká.
Co dalšího, kromě zastropování cen, by dnešní a následující jednání mohla přinést do řešení energetické krize v Evropě, si poslechněte v rozhovoru s Michalem Šnobrem online.
Související
-
Většina zemědělské půdy je poškozená. Neuvážené hospodaření ohrožuje i lidské zdraví, varuje vědec
V České republice je tolik ornice a ostatní zemědělské půdy, že by dokázala uživit každého z nás. Jenže, denně jí (výstavbou i erozí) ztrácíme dvanáct a půl hektaru.
-
Běžný účet nám dnes peníze nezhodnocuje, ale spíš znehodnocuje, upozorňuje odborník na investice
„Inflace poroste. Zaznamenáme to u cen potravin i na benzínových pumpách. Je čas se uskromnit a začít se vracet k hodnotám, na které jsme za poslední roky zapomněli.“
-
Družstevní bydlení je výhodné. Když plníte povinnosti, o byt nemůžete přijít, říká předseda svazu
„My jsme po roce 1989 často slýchali, že jsme pozůstatkem minulého režimu, ale ono to tak není. První bytové družstvo vzniklo už v roce 1903,“ zdůrazňuje Jan Vysloužil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.