Eva Kadlčáková: Cyril a Cilka

Cedí. Crčí a cáká. Celé Česko ceďák čekalo. Cedry, čimišníky a cesmíny, i cukety, cibule a česneky z čerstva cucají čeřené čůrky.

V centru city couvá citronový citroën, čadí CO2, čmoudu co cyrrocumulu. Cyril čudí čmudku čili cigáro.

Cyril, celkem capart, čtrnáctiletý člobrda čupřiny čepýřené, courá se centrem. Cestičkou v centralparku cape i cácorka. Culíkatá Cecilie.

Cucala citronádu. Cítí cosi… co čert čaroval, civilní closet closed! Co naplat, Cilka cílí za cedr, čupne si a cíká. Cyril čučí. „Čumile,“ čílí se Cilka. „Couro,“ culí se Cyril. „Cccc…“ cekne Cilka.

Eva Kadlčáková: Bázlivá babička

Překvapená babička

Babi bydlela blízko boru. Borovice byly v boru bohaté, pod borovicemi bez, pod bezem borůvčí, v borůvčí bordel. Boží běloby bídně. Babička se do bludiště bála. Beztak se belhala o berlích, bedra ji bolela. Byla bytostně bezmocná…

Cyril se courá se centralparkem za Cilkou, ceďákem celou ucouranou. „Co čekáš, caparte?!“ cedí Cilka. „Coby…“ culí se Cýra a čapne Cilku za culík.

„Coje?!“ čertí se Cilka. „Coby,“ a Cyril celuje Cilku. „Co cítíš?“ „Coby,“ culí se i Cilka, celá červená.

Co se čmejrá, to se ctívá…

Spustit audio

Související