Eliška Novotná: Galantnost
Jak tak přibývá různých odnoží feminismu a feministických hnutí, myslím si stále častěji, že to přehánějí a lámu si hlavu i s tím, co se mi dříve zdálo jasné. Třeba rovnoprávnost.
A vysvětlím své zmatení na jediném příkladu – galantnosti. Pro ty, kteří ten pojem neznají, podotýkám, že jde o způsob jednání mužů vůči ženám.
Když mi muž podrží kabát, aby se mi snáze oblékal, nebo mi odsune židli, aby se mi snáze usedalo, nebo když vchází přede mnou jako první do kavárny, aby schytal případné napadení on a nikoliv já – tedy když mně chrání a opečovává – znamená to, že mě nepovažuje za rovnoprávnou s ním? Mám se jako emancipovaná žena cítit takovým jeho chováním dotčena?
Stále častěji slýchám, že se muži obávají být galantní, aby nebyli obviněni ze sexismu. A tak galantnosti v naší zmatené civilizaci ubývá a pravidla zdvořilosti se mění. No, podle mne se nemění její pravidla, ale všeobecně jí ubývá.
Ano, jsem emancipovaná, soběstačná a nezávislá žena. Galantní chování nepovažuji za popření této skutečnosti, ale za projev sdíleného respektu a úcty. Chci se stále cítit potěšena a slyšet galantní „prosím, až po Vás“.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
