Ekonomické dopady koronakrize pociťují i domácí hospice, péče s rouškou je také složitější

Zvýšená preventivní opatření kvůli koronaviru platí i pro všech jeho 34 zaměstnanců. Kdo může, pracuje ze svého domova, porady se odehrávají přes internetový komunikační nástroj Skype.

Jinak je to u zdravotníků, kteří nadále navštěvují pacienty v jejich domovech. „Ta naše péče není možná distančně, na telefon, my musíme vyšetřit, cévkovat, zavést katetry, dovézt přístroje a kompenzační pomůcky. To bez lidského kontaktu nejde,“ připomíná lékařka Helena Staňková.

Velkou změnu v komunikaci s pacientem ale přinesly ochranné roušky na obličeji. „Obličej, ty emoce, to je velký komunikační nástroj. Pokud mi koukají jenom oči a ten pacient leckdy nevnímá smysl slov, už je v deliriu, v terminálním stádiu před koncem života, tak to, že nevidí moje ústa, považuji za handicap,“ říká lékařka.

Čtěte také

Děti rodičů, kteří pracují v takzvané první linii, mohou stále chodit do školky, ale jen s rouškami

Bez roušek to ale v současnosti nejde. Po počátečním nedostatku jich teď hospic má, hlavně díky veřejnosti, dostatek. Začínají ale scházet peníze.

I domácí hospic pociťuje podle ředitelky Marie Sovadinové ekonomické dopady koronakrize. „Přišli jsme o možnost konat benefiční akce, a to v součtu třeba loňského roku byl jeden milion v příjmu pro hospic. My už teď víme, že jsme přišli o 150 až 200 tisíc na beneficích,“ uvádí.

Hospic teď musel utlumit nebo zavřít i další služby, jako je třeba půjčovna kompenzačních pomůcek nebo dobročinný obchod, zároveň ale stále musí platit nájmy, mzdy, zdravotní a sociální pojištění. Základní poslání, pomáhat lidem na konci jejich života, se ale daří plnit dál.