Domy jako z Lega, hustý déšť, stále světlo. Naše reportérka přistála na Špicberkách

4. červenec 2016

Více než tři tisíce kilometrů od domova, v oblasti severního pólu už je reportérka Českého rozhlasu České Budějovice Romana Lehmannová. Vydala se do Arktidy za expedicí jihočeských vědců.

Romana Lehmannová přiletěla na souostroví Špicberky v noci z neděle na pondělí. „Těšila jsem se, že uvidím krásné hory a ledovce, ale byla hustá mlha a silný déšť. Vědci, kteří pro mě přijeli, říkali, že tohle dlouho nepamatují ani místní. Vypadá to jako náš hodně deštivý listopad, ale protože je tu jenom otevřený prostor, žádné stromy, člověk mnohem dříve prochladne,“ popisuje.

Její cesta z jižních Čech nejprve vedla do Vídně. Odtud Romana Lehmannová letěla do dánské Kodaně, kde přestoupila na další letadlo do Osla. Tam již nasedla do letadla mířícího na Špicberky do městečka Longyearbyen. I když se jedná o malé, asi dvoutisícové město, je zde přístav pro turisty a nákladní lodě i letiště.

První, na co si musela reportérka zvykat, bylo plné denní světlo i uprostřed noci. „Tady je světlo pořád, takže se člověk těžko orientuje a má problém si uvědomit, jestli je den nebo noc. Tělo reaguje úplně jinak a pár hodin po příletu jsem z toho docela zmatená,“ popisuje.

Překvapilo ji také samotné letiště. „Není to jako velká evropská letiště, na která jsme zvyklí a kde je všechno organizované. Tady vás vyloží z letadla přímo na přistávací plochu a běžíte sami k hale. Tam je na jedné straně pás na zavazadla se sochou ledního medvěde uprostřed a hned vedle už se zase lidé odbavují. Celé je to tedy velké asi jako hřiště na volejbal,“ vysvětluje.

Venku si hned člověk všimne varovných cedulí Pozor medvěd. Na Špicberkách nerostou žádné stromy a také městečko vypadá úplně jinak než u nás. „Vlastně to ani jako město nevypadá, všude jsou velké přepravní kontejnery a domy jsou úplně jiné – jako když někdo postaví domky z lega,“ dodává Romana Lehmannová.

autoři: Romana Lehmannová , Andrea Poláková
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.