Na Špicberkách je místní ten, kdo má čtvery lyže. To už splňuje i Češka Tereza Švecová
Už tři Češi se rozhodli žít v místě věčně zmrzlé půdy, ledovců a severního oceánu. Bydlí v arktickém městě Longyearbyen v centrální části Špicberků. V městečku, kde je půl roku tma a půl roku světlo, se za místního považuje každý, kdo doma čtvery lyže.
Tereza Švecová žije na Špicberkách už rok. „Poprvé jsem tu byla v zimě 2014 na zimní expedici a zamilovala jsem se tady do toho, tak jsme se sem nakonec odstěhovala. Už tu mám čtyři páry lyží, což znamená, že jsem tu doma,“ vypráví.
Kromě lyží se ale v Arktidě hodí i jízdní kolo. To si nechala Tereza Švecová poslat z Čech. Připlulo nákladní lodí zabalené v papírové krabici. „Koukám, že u kola jsou ještě nějaké lahvičky. Nevím, na co jsou, ale vím, pro koho jsou. To se tak dělá, že když si někdo nechává něco poslat, tak se přibalí i něco pro někoho dalšího,“ vysvětluje.
V zimě jezdí Tereza Švecová po souostroví na skútru, ale v létě jsou silnice holé, takže potřebuje právě kolo.
Na Špicberkách je během zimního období stále tma, slunce vůbec nevychází. Podle Terezy Švecové se to ale dá zvládnout. „Když má člověk práci, tak se soustředí jenom na to, co je třeba udělat, a tu tmu nevnímá,“ říká Česka, která pracuje jako průvodkyně.
Kromě ní žijí v městečku Longyearbyen nastálo ještě dva Češi. Zůstávají zde přes arktické léto i arktickou zimu.
Související
-
Uklízet a vařit musí studenti i uznávaní vědci. Na výzkumné stanici panuje režim
Mají budíček, společné jídlo i večerku. Režim jako na dětském táboře dodržují vědci z Centra polární ekologie Jihočeské univerzity na souostroví Špicberky v Arktidě.
-
Sprcha v arktické divočině? Musí stačit trubka, z níž teče voda z ledovce
V arktické tundře, daleko od civilizace, bez vody a elektřiny mají terénní stanici vědci Centra polární ekologie Jihočeské univerzity. Život tu není snadný.
-
Co se musí člověk naučit v Arktidě jako první? Vyhýbat se medvědům a střílet
Jsou vyhladovělí a neskutečně rychlí. Lední medvědi, kteří nestihli odplout na krách za tuleni, jsou v létě v Arktidě extrémně nebezpeční. Na to musí myslet i reportérka.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
