Co se musí člověk naučit v Arktidě jako první? Vyhýbat se medvědům a střílet

11. červenec 2016

Největší audioportál na českém internetu

Po příjezdu na výzkumnou stanici v arktické divočině musela Romana Lehmannová absolvovat střelecký kurz. Hrozí tu totiž napadení ledním medvědem | Foto: Martin Lulák

Jak zacházet s puškou a zastrašit medvěda, se Romana Lehmannová učila od zkušených vědců

Jsou vyhladovělí a neskutečně rychlí. Lední medvědi, kteří nestihli odplout na krách za tuleni, jsou v létě v Arktidě extrémně nebezpeční. Na to musí myslet i naše reportérka Romana Lehmannová. Ta se na souostroví Špicberky připojila k expedici jihočeských vědců.

Expedice se v oblasti severního pólu denně vydává do arktické divočiny. Bez střeleckého kurzu a pušky ale nikdo ven nesmí. „Když už je lední medvěd fakt blízko vás, je nutné ho zastřelit. Je potřeba mít oči na stopkách, neustále medvěda sledovat, a když se rozběhne, jednat,“ říká Martin Lulák, šéf letní expedice Centra polární ekologie Jihočeské univerzity.

Zastřelení nebo pouhé postřelení medvěda však nikdy nezůstane bez následků. „Vyšetřuje se to v podstatě jako vražda člověka. Vždy vyšlou forenzní tým a zrekonstruují situaci,“ vysvětluje Martin Lulák. Na medvěda může člověk vystřelit pouze v sebeobraně a nejblíže na čtyřicet metrů. Do té doby se ho musí snažit odradit třeba hlukem.

Při každé výpravě je třeba neustále sledovat krajinu, zda se poblíž medvěd nepotuluje. Na Špicberkách sice nerostou stromy ani vysoká tráva, ale zvířata se mohou skrývat za kameny. „Je skoro možné tady o toho medvěda zakopnout. On je špinavě bílý jako některé kameny. Dokud si tedy nejsem jistý, že je to skutečně kámen, dávám velký pozor,“ popisuje Martin Lulák.

Vědci Jihočeské univerzity jezdí do Arktidy již řadu let. Prvních pět let žádného medvěda nepotkali a trochu polevili v ostražitosti. Pak se jim to vymstilo. „První medvěd, se kterým jsme se setkali, na nás opravdu zaútočil. Skočil do vody a začal plavat k našemu člunu. Naštěstí motor běžel, zařadil jsem rychlost a ujeli jsme,“ vzpomíná parazitolog Oleg Ditrich.

„Po této zkušenosti jsme se vrátili k přísným pravidlům. Další setkání s medvědem už byla taková, že nás obtěžoval, když jsme byli v chatě. Potuloval se okolo, dobýval se do zásob,“ dodává.

Na Špicberkách připadá přibližně jeden lední medvěd na jednoho místního obyvatele. Místních tu žije asi dva a půl tisíce.

autor: Romana Lehmannová

Související

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.