Domácí násilí se často rozjíždí na mateřské. Pak následuje začarovaný kruh týrání a omluv, líčí psycholog

6. červen 2023

Odhadem osmdesát procent pachatelů domácího násilí zažilo něco podobného v dětství. Agresi tedy oběti zcela jistě přenášejí do budoucích vztahů, říkají na základě svých zkušeností pracovníci Diecézní charity v Českých Budějovicích. Proto je důležitá včasná pomoc, a to právě i dětem.

Vedle existujícího intervenčního centra v Kanovnické ulici v Českých Budějovicích poskytuje faktickou i duševní podporu lidem od „0 do 100“ let věku nové středisko Agáta. Od 7. června 2023 sídlí na vlastní adrese v budově fary na Dobré Vodě.

Centrum Agáta vede psycholog Pavel Bláha. Domácí násilí podle něj může mít různé podoby. „Agresor trýzní svou oběť například fyzicky, psychicky, sexuálně nebo třeba i ekonomickou a sociální izolací,“ vyjmenovává.

Ekonomické násilí se v rodině projevuje tak, že jeden člen učiní druhého na sobě zcela finančně závislým. „Zamezuje oběti přístup k penězům, ona nemá vůbec kartu, dostává minimální hotovost, bydlení je napsané na agresora, takže oběť nedisponuje právy k domu, bytu. Tím pádem je pro ni obtížné odejít, protože nemá kam jít a nemá finance,“ popisuje psycholog.

Taková oběť, častěji je to podle Pavla Bláhy žena, se ocitá v sociální izolaci. „Útočník ji oddělí od veškerého okolí, často se to stává během mateřské a rodičovské dovolené. To bývá období, kdy se takové případy rozjíždějí,“ upozorňuje.

Formy i dopady domácího násilí jsou sice různé, ale většinou souvisejí a prolínají se. „Fyzické násilí je vidět, takže někteří pachatelé si dávají pozor, ale samozřejmě někdy jsou ženy hodně bity, mají modřiny, mnohočetné zlomeniny a podobně. Spíše to však bývá ze všeho něco. Záleží i na osobnosti agresora, co víc využívá – někdy přitlačí psychicky, jindy přijde facka. A je to začarovaný kruh. Pak nastane období líbánek, kdy se pachatel omlouvá, a pak znovu přijde fáze násilí,“ varuje Pavel Bláha.

Oběť se často považuje za viníka

Závislost na tyranovi může být i psychická. „Objevuje se syndrom oběti domácího násilí. Ta má snížené sebevědomí, chybí jí sebedůvěra, neví, kudy kam. Hlavním pocitem je bezmoc. Neví, co má dělat, bojí se. Agresor většinou vyhrožuje, že jí vezme děti, že z ní udělá blázna, pořád s ní manipuluje, pořád jí něco podsouvá a ona pak už neví, čí je,“ líčí psycholog.

Oběť se podle něj často považuje za viníka celé situace. „Pachatel jí to i říká: Ty za to můžeš, ty děláš tohle a tamto, ty jsi špatná. A oběti to přejímají. Takže pak je velice těžká práce, aby se toho zbavily a znovu získaly sebevědomí,“ říká.

Čtěte také

Aby si oběť svou situaci připustila a uvědomila si, že ji musí řešit, to považuje za jeden z nejsložitějších momentů. „Může to být chvíle, kdy násilí přesáhne určitou mez a přesune se třeba už i na děti. Přesto je velmi těžké se odhodlat a odejít. Někomu to trvá dny, jinému týdny, dalšímu roky,“ dodává.

Pro první krok a okamžitou pomoc je u českobudějovické diecézní charity k dispozici intervenční centrum. To řeší sociálně právní záležitosti ohledně vykázání z bytu, předběžného opatření, vyřizování sociálních dávek a tak dále.

Charita také disponuje integračním bytem na utajené adrese. „To může být bezprostřední pomoc pro první týdny a měsíce, kdy se oběť staví na vlastní nohy. Je totiž těžké si najmout byt, složit kauci a platit tržní nájemné, když jste bez prostředků,“ vysvětluje Pavel Bláha.

Centrum Agáta na tyto služby navazuje. „Jakmile oběti zvládnou odejít a zajišťují si vlastní existenci, může se přidat i terapie. Je to provázané,“ říká psycholog a koordinátor centra. Zároveň zdůrazňuje, že terapeutické vedení je velmi důležité pro budoucnost oběti – aby si zlé zážitky nepřenášela do dalšího života, nebo aby se sama jednou nestala agresorem...

Celý rozhovor s psychologem Pavlem Bláhou o domácím násilí, násilí na dětech, na seniorech nebo o genderově podmíněném násilí si poslechněte online.

Spustit audio

Související