Závislost na online činnostech dlouho vypadá neškodně. Negativní důsledky se ale nakonec projeví, říká psycholog

Psycholog Lukáš Blinka, který o digitálních závislostech učí i píše, ale říká, že ne každý, kdo na síti tráví hodně času, je nutně závislý. V České republice se podle něj nejedná ani o procento populace, přesto jsou to desítky tisíc lidí.

Jak se on-line závislost navenek projevuje? „Problémy s trávením, bolesti hlavy, neschopnost vstát z postele, výbuchy vzteku nebo naopak apatie. Je třeba říct, že tyto projevy nejsou izolované, ale propojené s dalšími psychickými obtížemi,“ odpovídá psycholog.

Závislosti totiž mají tendenci se spojovat. „Málokdy najdeme gamblera, který by byl závislý jenom na hráčství, zpravidla vidíme i nadužívání alkoholu, metamfetaminu, cigaret, případně dalších látek,“ dodává.

Totéž podle Lukáše Blinky z Institutu pro psychologický výzkum Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně platí i u on-line závislostí. „Ti lidé nejsou závislí jenom třeba na online pornografii, ale zároveň mívají problémy s alkoholem nebo berou prášky na uklidnění. U hráčů vidíme často amfetaminové tablety na zvýšení pozornosti, nebo naopak anxiolytika na potlačení úzkostí. A téměř u všech pozorujeme nadužívání kofeinových nápojů,“ popisuje.

Těsně vedle motivuje víc než trefa

Přestože si online hráč nepíchá drogu, která má jasnou fyzickou podstatu, závislost může vést k podobným důsledkům. Úplně stejné to ale není. „Nebezpečné je to určitě míň, a to z prostého důvodu, že závislost sama o sobě nebezpečná není. To, co závislost dělá závislostí, je, že si bereme danou látku, nebo se věnujeme nějaké činnosti nekontrolovatelně, intenzivně a dlouhodobě. V případě návykových látek – což jsou vlastně jedy – to znamená, že otravujeme své tělo. Na jeho stavu se to nutně projeví,“ vysvětluje Lukáš Blinka.

Naproti tomu s nelátkovými závislostmi můžeme dlouho v klidu žít. „Nejsme si vědomi žádných negativních účinků,“ líčí psycholog, „jenže ty se velmi pozvolna akumulují v podobě takzvaného nákladu ušlé příležitosti. Pokud někdo hraje padesát, šedesát hodin týdně a při hře tráví dvakrát času než ve škole, nutně se to projeví v dalších oblastech života, tedy zanedbáváním sociálních vztahů, zanedbáváním zdravého životního stylu a zanedbáváním hygieny. A to se po letech sčítá.“

Čtěte také

Sebevražedné sklony, poškozování, poruchy příjmu potravy. Vážných problémů mládeže přibývá, varuje odbornice

Dříve nelátkové závislosti uznávány nebyly. Předpokládalo se, závislost je abstinenční příznak, který nutí člověka dodat tělu příslušnou drogu, znovu se napít, aby se zase cítil dobře. „Nicméně se zjistilo, že všechny závislosti mají jedno společné – fungují na principu zvýšeného množství dopaminu v mozku, v oblasti, která je zodpovědná za motivované chování,“ uvádí Lukáš Blinka.

To podle něj znamená, že závislost může vzniknout na jakékoli činnosti, jestliže ji dostatečně izolujeme a posílíme. „Staneme se hypersenzitivními na odměnu, která je s tou činností spojena. A naopak potlačíme veškeré pocity štěstí a chtění v souvislosti s jinými činnostmi, a to dokonce až na úroveň ohrožování vlastní existence,“ upozorňuje psycholog.

Dodává, že na tomto principu funguje gambling, ale i české školství. „Jedním z nejúčinnějších prvků v automatech i počítačových hrách je takzvaný near miss, to znamená těsně vedle. Paradoxně je to pro člověka víc motivující, než když vyhrává,“ říká. Těsná prohra vede ke zvýšené snaze zkusit to znovu a lépe. „Stejné je to ve škole. Když dostaneme jedna mínus, tak se příště o jedničku snažíme víc, protože byla blízko. Kdyby původní známka byla dvojka, nefungovalo by to stejně,“ uzavírá.

Celý rozhovor s psychologem Lukášem Blinkou o závislostech nejen na počítačích si poslechněte online.