Desítky kriticky ohrožených druhů rostlin a živočichů se objevují na pasekách po kůrovcové těžbě

„Toto je poměrně rozsáhlý lesní porost, který ale v posledním desetiletí dostal velkou ťafku od kůrovce. Tady jsme na pasece, kterou se i těžko prochází, a můžeme si všimnout, že je tady hodně maliníku, ostružiníku, občas černý bez. Žádná velká krása to není, ale ten les se celkově velmi prosvětlil,“ prodírá se mezi náletovými dřevinami a vysokou travou nedaleko Libníče na Českobudějovicku entomolog Lukáš Čížek.

Vědci zjistili, že tento prostor obývají i noví živočichové a rostliny. „Z těch zhruba 200 druhů brouků vázaných na mrtvé dřevo asi čtvrtina figuruje v červeném seznamu, to znamená, že jde o ohrožené druhy. K nejvýznamnějším patří třeba potemník Corticeus fraxini, zdobenec zelenavý, pýchavkovník červcový,“ uvádí entomolog.

„Tady na Českobudějovicku byla velmi podstatná část zajímavých druhů dřevních brouků vázaná na listnaté stromy, protože na pasekách zůstala spousta solitérních dubů a dalších listnatých dřevin,“ doplňuje.

Na Vysočině je situace trochu jiná. „Na Vysočině nebylo v tom lese vtroušeno zdaleka tolik listnatých stromů, tím pádem tam nebylo tolik brouků vázaných zbylé stromy, přesto tam bylo pořád hodně ohrožených druhů, které využívaly právě mrtvé smrky,“ říká Lukáš Čížek.

Čtěte také

Vzácný druh čmeláka objevili biologové v Českých Budějovicích. Díky mozaikovým sečím tu má potravu

Zarostlé paseky osídlily také čtyři stovky druhů motýlů. „Třeba okáč strdivkový, který místy dominoval na Vysočině, dokáže prostě osidlovat tato místa. Nebo taková mokřadnější, drobná, leč hezká můrka světlopáska stříbřitá. Nás ale zaujaly i druhy, které nejsou vyloženě ohrožené, přesto z krajiny nápadně ustoupily a na těchto stanovištích byly v podstatě masově zaznamenány, jako je atraktivní bourovec trávový nebo možná ještě atraktivnější a známý přástevník medvědí, což býval hojný organismus vyskytující se všude, dnes je zjevně zatlačován a na těch kůrovcových holinách si našel perfektní biotop,“ vyjmenovává entomolog Martin Konvička.

Výsledky monitoringu dokazují přínos přirozené obnovy lesa po kůrovcové těžbě. Proto ji biologové lesníkům doporučují. Podle ředitele Krajského školního hospodářství Jihočeského kraje Petra Stehlíka se tento způsob zalesnění používá už řadu let. „Následné porosty jsou stabilnější. Je to pro nás levnější způsob hospodaření a druhová pestrost zajišťuje odolnost porostů proti kůrovci,“ komentuje.

Na pasekách zůstávají také pařezy a větve, které vytváří vhodné prostředí pro živočichy i rostliny.