Desítky kriticky ohrožených druhů rostlin a živočichů se objevují na pasekách po kůrovcové těžbě
Kůrovcová kalamita může prospět přírodě. Po těžbě dřeva se na vzniklých holinách často objevují desítky chráněných živočichů a rostlin. Biologové to zjistili při monitoringu na pětačtyřiceti lokalitách na Českobudějovicku, Jihlavsku a v Nízkém Jeseníku na Moravě.
„Toto je poměrně rozsáhlý lesní porost, který ale v posledním desetiletí dostal velkou ťafku od kůrovce. Tady jsme na pasece, kterou se i těžko prochází, a můžeme si všimnout, že je tady hodně maliníku, ostružiníku, občas černý bez. Žádná velká krása to není, ale ten les se celkově velmi prosvětlil,“ prodírá se mezi náletovými dřevinami a vysokou travou nedaleko Libníče na Českobudějovicku entomolog Lukáš Čížek.
Vědci zjistili, že tento prostor obývají i noví živočichové a rostliny. „Z těch zhruba 200 druhů brouků vázaných na mrtvé dřevo asi čtvrtina figuruje v červeném seznamu, to znamená, že jde o ohrožené druhy. K nejvýznamnějším patří třeba potemník Corticeus fraxini, zdobenec zelenavý, pýchavkovník červcový,“ uvádí entomolog.
„Tady na Českobudějovicku byla velmi podstatná část zajímavých druhů dřevních brouků vázaná na listnaté stromy, protože na pasekách zůstala spousta solitérních dubů a dalších listnatých dřevin,“ doplňuje.
Na Vysočině je situace trochu jiná. „Na Vysočině nebylo v tom lese vtroušeno zdaleka tolik listnatých stromů, tím pádem tam nebylo tolik brouků vázaných zbylé stromy, přesto tam bylo pořád hodně ohrožených druhů, které využívaly právě mrtvé smrky,“ říká Lukáš Čížek.
Čtěte také
Zarostlé paseky osídlily také čtyři stovky druhů motýlů. „Třeba okáč strdivkový, který místy dominoval na Vysočině, dokáže prostě osidlovat tato místa. Nebo taková mokřadnější, drobná, leč hezká můrka světlopáska stříbřitá. Nás ale zaujaly i druhy, které nejsou vyloženě ohrožené, přesto z krajiny nápadně ustoupily a na těchto stanovištích byly v podstatě masově zaznamenány, jako je atraktivní bourovec trávový nebo možná ještě atraktivnější a známý přástevník medvědí, což býval hojný organismus vyskytující se všude, dnes je zjevně zatlačován a na těch kůrovcových holinách si našel perfektní biotop,“ vyjmenovává entomolog Martin Konvička.
Výsledky monitoringu dokazují přínos přirozené obnovy lesa po kůrovcové těžbě. Proto ji biologové lesníkům doporučují. Podle ředitele Krajského školního hospodářství Jihočeského kraje Petra Stehlíka se tento způsob zalesnění používá už řadu let. „Následné porosty jsou stabilnější. Je to pro nás levnější způsob hospodaření a druhová pestrost zajišťuje odolnost porostů proti kůrovci,“ komentuje.
Na pasekách zůstávají také pařezy a větve, které vytváří vhodné prostředí pro živočichy i rostliny.
Související
-
Zoologové pravidelně počítají netopýry na zimovištích na Šumavě. Zvířat je stále více
Hlavně je nevzbudit. To je zásada při sčítání netopýrů. Zhruba padesát jejich zimovišť na Šumavě a v jejím podhůří kontrolují zoologové národního parku.
-
Ochranáři zaslepují kanály po těžbě v rašeliništi u Loučovic. Chtějí tak pomoci vzácným organismům
Zachovat jedinečná přírodní společenstva z poslední doby ledové chtějí jihočeští ochranáři v rezervaci Rašeliniště Kapličky u Loučovic na Českokrumlovsku.
-
Tisícovka nových dubů a lip může na jihu Čech zabránit vyhynutí kriticky ohroženého brouka páchníka
Poněšická obora u Hluboké nad Vltavou je bohatší o stovku dubů a ptačích třešní. Vysázeli je dobrovolníci, kteří se zapojili do projektu Life na záchranu brouka páchníka.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Kdyby Rusko odpálilo jadernou zbraň, Evropané by měli jen deset minut na úkryt, odhaduje analytik
-
Kriminalisté zasahují na Krajském úřadě v Ostravě. Hejtmanství poskytuje součinnost
-
Dům v Zátoru už nestojí, spláchla ho povodeň. Hypotéku ale musí majitelé splácet ještě 27 let
-
Nahrál Fica na schůzce s oligarchou. Slovenský policista teď má minimální mzdu a práci pro nováčka