Demokracie nabízí mnoho cest a cestiček, ale je obtížnější, říká historik Miroslav Vaněk

17. listopad 1989
17. listopad 1989

Listopad 1989 znamená na jednu stranu svobodu, ale pro řadu lidí na druhou stranu i spoustu starostí. To si myslí Miroslav Vaněk, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky.

„O tom, co jim stát nalajnoval, si lidé najednou rozhodují sami a nejsou na to připravení. Ukazuje se, že i třicet let po revoluci najdete mezi mladými spoustu lidí, kteří by raději ty lajny měli, protože je to pohodlné. Demokracie nabízí velké množství cest a cestiček, ale je obtížnější,“ říká.

Přesto se v současné době opět hodně mluví o mladých lidech, jako je aktivistka Greta Thunbergová, a nastupující generaci, která upozorňuje na nejrůznější věci.

„V roce 1989 šlo o generaci mladých lidí, kteří nezažili na vlastní kůži rok 1968, takže byli daleko radikálnější a aktivnější. Teď přichází generačně stejná mentalita šestnáctiletých až pětadvacetiletých a snaží se otevřít témata, která jsou pro ně existenciální záležitostí,“ dodává Miroslav Vaněk.

Události Sametové revoluce jsou podle něj z pohledu historiků již zcela objasněné. „Rok 1989 probíhal velmi dynamicky, byl tu mezinárodní tlak, padaly kulisy kolem Československa, do toho přicházely vnitřní impulsy, které komunistům zužovaly tehdejší vládnutí. Byla tu frustrace nejen u disidentů, ale už i ostatního obyvatelstva, vstoupila do toho občanská společnost, někteří už se nebáli připojit,“ připomíná.

Každý rok se Miroslav Vaněk podle svých slov setkává s teorií, že listopad 1989 byl předem připravený. Považuje ji za naprostý nesmysl. „Pak vyvstává otázka, kým by to bylo připravené. Většinou se odpovídá, že Státní bezpečností, tak se to zahalí do takového tajemného roucha státu ve státě, který všechno ovládá, ale je to hloupost. Je evidentní, že to nesedí ani chronologicky a že podle chování všech zúčastněných byla situace naprosto nepřehledná jak pro demonstranty, tak pro komunisty,“ dodává.

Spustit audio

Související