Chcete krásnou bronzovou pokožku? Zapomeňte na opalování, dejte si mrkev
S blížícími se teplými dny mnozí lidé touží po proměně své pokožky z odstínu „sýr“ na „bronz“. Opalování však nemusí být tou nejlepší cestou. Vědci z Nottinghamské univerzity zjistili, že mnohem efektivnější je konzumace plodin bohatých na karotenoidy, tedy například mrkve.
Vědci předkládali lidem fotografie s různě zabarvenou pletí, aby určili, která je nejatraktivnější. A světe div se: jako nejpřitažlivější se jevilo do bronzova či oranžova přirozené opálení, které vznikalo hojnou konzumací ovoce a zeleniny s pigmenty.
Toto zabarvení zvítězilo i před favorizovaným opálením ze slunečního záření. A nemusíme dodávat, že takto se vyhnete i celé řadě nepříjemností spojených s chytáním bronzu, především spálení.
Mrkev patří mezi nejstarší zeleninu. Staří Římané ji nazývali královnou a jedli ji k posílení svého milostného života. Řadu pokrmů z ní zná i středověká kuchyně Francie a Německa. Skutečné obliby se ale dočkala až za renesance.
Tato odolná plodina se přizpůsobila i našim relativně drsným podmínkám. Je nejpoužívanější kořenovou zeleninou, a ačkoli je známa asi ve čtyřiceti různě zbarvených variacích, nejoblíbenější a nejpěstovanější zůstává mrkev oranžová.
Dodává opravdu velké množství karotenoidů. Jeden šálek krájené mrkve poskytuje zhruba 686 procent doporučení denní dávky vitaminu A. Ve 100 gramech obsahuje až 28 tisíc mezinárodních jednotek vitaminu A, tedy asi tisíckrát více než červená řepa.
Jedna denně může snížit výskyt rakoviny
U syrové mrkve však lidské tělo kvůli tuhým buněčným stěnám přemění na vitamin A jen asi čtvrtinu betakarotenu. Vaření narušuje buněčné stěny a spolu s konzumací určitého množství tuku zvyšuje vstřebatelnost betakarotenu na více než polovinu.
Jíst pouze mrkev vařenou by ale také byla chyba, protože vařením se naopak ztrácí určité protirakovinné látky, například falkarinol. Rozsáhlý průzkum naznačuje, že konzumace pouhé jedné mrkve za den může snížit výskyt rakoviny plic na polovinu.
Vyšší příjem karotenoidů je spojován i s dvacetiprocentním poklesem rakoviny prsu po menopauze a až s padesátiprocentním poklesem výskytu rakoviny močového měchýře, děložního hrdla, prostaty, tlustého střeva, hrtanu a jícnu. Mnohé výzkumy potvrdily také souvislost se snížením rizik srdečních chorob.
Přestože mrkev obsahuje cukry, výzkumy naznačují, že zvyšuje účinek inzulinu a napomáhá kontrolovat hladinu krevního cukru. Strava bohatá na vitamin A také zmenšuje plicní záněty a výskyt rozedmy. Betakaroten pomáhá chránit zrak, zvláště noční vidění, navíc má silné antioxidační účinky, které pomáhají bojovat proti makulární degeneraci a vzniku šedého zákalu.
Čtěte také
Mrkev je bohatá i na celou řadu dalších podpůrných živin. Jmenujme například selen. Je to velice nedostatkový minerál, ovšem pravděpodobně nejdůležitější v celém imunitním systému. Dále mrkev obsahuje vitaminy skupiny D, E a K, éterické oleje, vlákninu, lecitin, draslík, hořčík, železo, měď, fosfor, jód a kobalt.
Mrkvová šťáva by neměla chybět při léčbě ischemické choroby srdeční. Je také důležitou složkou výživy těhotných žen a kojících matek, využívá se při chudokrevnosti i při všeobecném oslabení.
Mrkev má močopudný a mírně projímavý účinek, rozetřená výborně hojí rány, spáleniny, vředy a podobné kožní problémy. Harmonizuje také střevní mikroflóru a mrkvovo-jablečný salát má zvláště v dětské výživě své nezastupitelné místo, protože kromě jiného je prostředkem proti tvorbě běžných dětských střevních parazitů.
Polévka z opražené mrkve a tykve
Suroviny:
450 gramů čerstvé baby karotky
450 gramů čerstvé muškátové tykve nakrájené na kousky
1,5 šálku sladké cibule nasekané
4 šálky kuřecího vývaru
3 lžíce olivového oleje
1 stroužek čerstvého česneku
12 kousků celé skořice
½ lžičky čerstvého tymiánu
½ lžičky muškátového oříšku nastrouhaného
12 lístků čerstvé máty
1 bobkový list
Troubu předehřejte na 190 stupňů. Mrkev a tykev pečte doměkka zhruba 20 minut. Ve velkém hrnci nechte na olivovém oleji zesklovatět cibuli a česnek. Přidejte mrkev, tykev, kuřecí vývar, bobkový list a tymián. Přiveďte k varu, pak zmírněte plamen a nechte lehce vařit 15 minut.
Vyjměte bobkový list a tymián. V mixéru rozmixujte dohladka. Osolte a opepřete dle chuti. Podávejte v miskách. Každou porci ozdobte kouskem skořice, čerstvým muškátovým oříškem a lístkem máty.
Ovesné mrkvové sušenky
Suroviny:
30 gramů másla nebo kokosového oleje
60 gramů medu (nebo část medu a část stévie)
1 vejce
1 lžička skořice
¼ lžičky soli
100 gramů ovesných vloček
80 gramů celozrnné mouky
½ lžičky prášku do pečiva
1 malá mrkev
Vločky rozmixujte, mrkev oloupejte a nastrouhejte najemno. Rozehřáté máslo prošlehejte s medem, vajíčkem, skořicí a solí, poté vmíchejte vločky, mouku, kypřicí prášek a nastrouhanou mrkev. Směs nechte 30 minut v lednici odstát.
Poté z těsta tvarujte asi 20 kuliček, které na pečicím papíře trochu zploštěte na sušenky (při pečení se ještě trochu roztečou). Pečte 20 až 30 minut při 160 stupních.
Nechte vychladnout na plechu, poté uchovávejte v uzavřené dóze, aby sušenky nenavlhly. Vydrží asi dva týdny. Do těsta můžete vyzkoušet i nasekané rozinky nebo sušené ovoce.
Související
-
Zlatokopové platili za jeden citron celé jmění. Hodně nám může pomoci i dnes
Citronádu zřejmě pili již staří Egypťané, alespoň o tom hovoří jedna písemná zmínka. Citrony pocházejí pravděpodobně z Indie a Číny, kde se objevily před 2500 lety.
-
Šťáva z řapíkatého celeru vyžene z těla škodliviny a zbaví chronických nemocí
Odpovědí na chronické potíže je odšťavněný řapíkatý celer. Kdybychom se snažili vyjmenovat všechny nemoci, které může pozitivně ovlivnit, asi by nám nestačil list papíru.
-
Nejlepší dieta? V žebříčku, který sestavili světoví odborníci, vyhrála středomořská strava
Je všeobecně známo, že národy obývající země kolem Středozemního moře žijí déle, zdravěji a méně trpí typickými civilizačními chorobami, jako je rakovina a srdeční nemoci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka