Českou přírodu zaplavují nepůvodní druhy rostlin a živočichů, přežití jim tu usnadnili lidé

21. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mýval severní

Bolševník přivezli zhruba před 150 lety na okrasu do parku lázní Kynžvart. Sršeň asijská se dostala do Evropy se zásilkou bonsají. Mývala severního vysadili Němci za druhé světové války v Bavorsku pro oživení lovů a raka mramorovaného vypouštějí do českých toků majitelé akvárií.

Co mohou tyto takzvané invazní, tedy nepůvodní druhy v přírodě napáchat, pocítili mnozí i na vlastní kůži: třeba v případě bolševníku velkolepého, který způsobuje obtížně léčitelné kožní popáleniny.

Asijská sršeň, která se do České republiky teprve blíží, decimuje včelstva. A roztomilý mramorovaný ráček se rozmnožuje ve stylu filmu Sexmise, zamořuje české rybníky a na naše chráněné raky přenáší smrtelnou plísňovou chorobu.

I proto je nutné takové druhy regulovat. Do druhého čtení jde v poslanecké sněmovně novela zákona, která problematiku invazních druhů řeší.

Proč si s nimi neporadí mocná příroda sama? „Bylo by to tak, ale musíme použít ten podmiňovací způsob. My to bereme tak, že naše příroda je mocná, jenže my už jsme ji odmocnili. Pokud by například v našich lesích bylo dost velkých šelem, mýval by byl daleko menším problémem,“ vysvětluje specialista Agentury ochrany přírody a krajiny Tomáš Görner.

Invazní druhy jsou nejvíc vidět a nejvíc škodí na místech, která člověk nějakým způsobem poškodil. „Tam, kde je narušený původní pokryv, kde není taková bohatost druhů, které by byly schopné se s tím vyrovnat. Pokud by tady byl nějaký velký nenarušený přírodní úsek, tak by tam invazní druhy měly daleko těžší život,“ potvrzuje Tomáš Görner.

Čtěte také

V České republice nyní vzniká novela zákona, která by měla regulovat invazní druhy. „Pro obyčejného člověka to prakticky moc nezmění, ale my jsme povinni zanést do našich právních předpisů nařízení Evropské unie, které vešlo v platnost už v roce 2015,“ říká Tomáš Görner.

„Byl vytvořen jakýsi seznam invazních druhů na území Evropské unie, v současné době jich tam je 66 a pro tyto druhy platí poměrně striktní a přísná pravidla. Nesmí se s nimi obchodovat, nesmí se dovážet, neměli bychom je ani držet doma. Zároveň pořád platí, že člověk by neměl záměrně šířit jakýkoli nepůvodní druh, to znamená něco vyhazovat ven nebo to tam pěstovat,“ dodává specialista Agentury ochrany přírody a krajiny.

Celý rozhovor s Tomášem Görnerem o invazních druzích rostlin a živočichů v naší přírodě si poslechněte online, nebo si jej stáhněte k pozdějšímu poslechu do svých počítačů či mobilů.

Spustit audio

Související