Blanský les je už 35 let chráněnou krajinnou oblastí. Ochranáři tu sází aleje i obnovují tůně

„Tohle je třešeň, hned vedle máme jabloň a támhle o kousek dál už začínají švestky. Těch stromků je celkem pětadvacet,“ ukazuje nové stromořadí nedaleko Brloha na Českokrumlovsku botanička Tereza Rejnková z Agentury ochrany přírody a krajiny.

„Alej vznikla před několika měsíci, vysázeli jsme ji tu s dobrovolníky. Za dobu existence Chráněné krajinné oblasti Blanský les jsme založili už asi dvacet alejí. Celkem je to několik set stromů, které jsme do krajiny navrátili. Velké aleje vznikly na Holubovsku, v přírodní památce Cvičák u Českého Krumlova nebo v okolí Křemže,“ dodává.

Ochranáři se snaží zachovat původní ráz krajiny. „Zajišťujeme péči o zvláště chráněné druhy rostlin i živočichů. Uzpůsobujeme jim zásahy na míru, jedná se jak o kosení, tak o pastvu. K naší činnosti patří například i obnova tůní nebo revitalizace potoků,“ popisuje botanička.

Čtěte také

Rašeliniště na Třeboňsku jsou velmi specifická, ta nejstarší až deset metrů hluboká, líčí botanik

Důležité je podle ní ale také usměrňování výstavby v chráněném území. „V podstatě napovídáme lidem, kde se může stavět a jak by ty stavby měly vypadat, aby Blanský les jako takový zůstal zachován. A v tom hrají důležitou roli samozřejmě i obce, proto se s nimi snažíme spolupracovat,“ doplňuje.

Významným počinem byla revitalizace potoka Borová u Chvalšin na Českokrumlovsku. U toho bylo před 25 lety vodohospodář Filip Šipan. „Potok Borová byl napřímen jako pravítko, byl regulován a neplnil ekologické funkce, které by přirozený vodní tok plnit měl. My jsme ho rozvlnili, vznikly tam tůňky a už víme, že se sem vrátili vzácné vážky, obojživelníci a mokřadní rostliny. Zároveň je revitalizace důležitým protipovodňovým opatřením, protože zpomaluje odtok vody z krajiny,“ líčí.

Do péče o krajinu v Blanském lese jdou ročně miliony korun. Největším projektem letošního roku je obnova přítoku Chlumského potoka u Křemže.