Bezzemci dostali půdu a vznikla nová vesnice. Pojmenovali ji po tehdy ještě žijícím spisovateli
Spisovatel Josef Holeček se narodil roku 1853 ve Stožicích u Vodňan, studoval v Písku, Českých Budějovicích a v Táboře. Nejstarší táborský park dnes nese název Holečkovy sady. Jeho jméno má ale i vesnička Holečkov nedaleko Netolic.
Málokterá obec zná tak přesně okolnosti svého vzniku. Kronika Holečkova začíná úplně prvním dnem existence v roce 1925 a na první straně je fotografie Josefa Holečka.
„Je to nejmenší místní část naší obce Malovice. Byla vybudována na základě pozemkové reformy z roku 1921. Po reformě, kdy byl rozdělen Schwarzenberský statek v blízkých Netolicích, dostali lidé, kteří žili v tomto kraji, pracovali u sedláků a neměli žádnou půdu, přidělené pozemky a měli možnost vybudovat si svoje domy,“ vysvětluje starosta Václav Pasák.
Tak se původně bezzemci stali majiteli nových domů a vznikla osada. „V roce 1925 byla vesnice osídlena a zalidněna. V září přijel i spisovatel Holeček, bylo tady měšťanstvo a zástupci různých spolků a bylo slavnostně uděleno jméno Holečkov,“ říká jedna z místních Helena Nováčková. V té chvíli tvořilo osadu deset domů.
Na tehdejší dobu velice moderní domy
Návštěvníci si mohou všimnout jedné zajímavosti - všechny domy po pravé straně jsou stavěné podle jednotného projektu. „Projektantem byl architekt z Netolic, všechny domky mají stejný ráz. Byly na tehdejší dobu velice moderní. Vypadá to spíš jako nějaká městská zástavba, ale každý domek má uzavřený dvůr, stodolu a prostory pro hospodářská zvířata,“ popisuje Václav Pasák.
Ve vsi je dodnes základní kámen, který připomíná pozemkovou reformu. Další dominantou je kaplička z roku 1934.
Asi v polovině domů stále žijí potomci původních usedlíků. Mezi přistěhovalce patří Jan Vačkář. „Já jsem chtěl z města do přírody a tohle stavení se mi líbilo, bylo to na moje plány úplně ideální. Žije se tu dobře, je tu klid, pěkná příroda okolo, dobří sousedi,“ pochvaluje si.
To potvrzuje i Helena Nováčková, která do Holečkova přišla před téměř dvaceti lety. „Už bych neměnila. Je tu klid, po ránu můžete slyšet maximálně ptáky a večer daňky v říji,“ říká. V současné době má osada asi 27 stálých obyvatel.
Holečkov navštívil Zdeněk Zajíček, autor magazínu Vltavín. Dále v pořadu připomíná jeden neuskutečněný projekt Českých Budějovic a nabízí archivní reportáž z Třeboně. Celý Vltavín si můžete poslechnout online.
Související
-
V Budějovicích měl být velký přístav. Chtěli vybudovat průplav mezi Vltavou a Dunajem u Vídně
Velmi zajímavá pohlednice se dochovala v archivu v Českých Budějovicích. Je na ní vidět Černá věž, budova kláštera, ale také nábřeží, parníky, plachetnice a další lodě.
-
V centru Budějovic vznikla v 16. století sýpka, kam si lidé mohli ukládat obilí. Dnes je to Solnice
Městská sýpka, zbrojnice a solnice. Tři názvy, ale ve skutečnosti jen jedna budova. Stavba na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích totiž vystřídala několik funkcí.
-
Bošilecký most, o kterém se zpívá ve slavné písničce, skutečně existuje
Znáte písničku Na tom bošileckým mostku? A byli jste někdy v Bošilci? Pokud ne, jeďte se tam podívat a zjistíte, že tam most skutečně stojí. A ne jeden.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
