Během října přijdeme o 104 minut světla, doba slunečního svitu už klesne pod deset hodin
Na začátku října máme za sebou podzimní rovnodennost a blížíme se k zimnímu slunovratu. To znamená, že se dny stále zkracují. Slunce svítí jen kratší část dne a na konci měsíce si užijeme už pouze necelých deset hodin světla.
Prvního října vyšlo v Českých Budějovicích slunce v 7.01 hodin středoevropského letního času a zapadlo v 18.41 hodin. „Světlý den tedy trval jedenáct hodin a čtyřicet minut,“ počítá jihočeský astronom Miloš Tichý.
V polovině měsíce, 15. října uvidíme východ slunce v 7.22 hodin a západ v 18.13 hodin, doba slunečního svitu se tak zkrátí na deset hodin a 51 minut.
V poslední říjnový den, po přechodu z letního času na klasický pásmový, vyjde slunce v 6.47 hodin a zapadne v 15.43 hodin. „Světlý den tak bude trvat už méně než deset hodin, zkrátí se na devět hodin a 56 minut,“ dodává Miloš Tichý.
Celkem tedy během měsíce října přijdeme o 104 minut světla. „Průměrně ubývají tři minuty slunečního svitu denně. Navíc je slunce nízko nad obzorem, takže nám dává méně a méně energie,“ uvádí astronom.
Související
-
Galileo jako první člověk spatřil měsíce planety Jupiter. Stačil mu k tomu primitivní dalekohled
Tři objekty, které Galileo Galilei zkoumal počátkem 17. století prvním dalekohledem, můžete vidět na obloze v měsíci září. Není k tomu ani potřeba složitá technika.
-
Den není všude stejně dlouhý. Na jihu svítí slunce kratší dobu, na severu naopak delší
Pokud se vydáte na dovolenou do vzdálenějších míst, možná vás překvapí, že tam bude jinak dlouhý den než v Čechách. Jak připomíná astronom, na jihu jsou dny kratší.
-
Částečné zatmění Měsíce mohou lidé v Česku pozorovat v říjnu 2023, úplné až v září 2025
Zatmění Měsíce je astronomický úkaz, kdy Měsíc vstoupí do zemského stínu. Nastává pouze, když je úplněk. „Musí být v přímce Slunce, Země a Měsíc,“ vysvětluje astronom.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
