Basbaryton a mezzosoprán, to je složitá kombinace. Pěvec Lukáš Bařák se proto se svou ženou na jevišti často nesetkává
Nejhlubší mužský hlas je bas. O úroveň výš je posazený baryton. Jak zní basbaryton, můžete slyšet z úst jeho majitele, pěvce Lukáše Bařáka. Je sólistou opery Národního divadla, stejně jako jeho žena, Islanďanka Ata, celým jménem Arnheiður Bařák Eiríksdóttir.
Žijí spolu v Praze, na Island se Ata vrací na koncerty, společně tam jezdívají na prázdniny a rodinné návštěvy. Lukáš proto může srovnávat. „Z mého pohledu jsou si Islanďani a Češi v mnoha věcech velmi podobní. Na první pohled jsou relativně uzavření, a čím déle je člověk zná, tím více vnímá jejich vroucnost, jak jsou přátelští a že se nenechají ve štychu, že si opravdu pomáhají,“ říká.
Lukáš Bařák pochází z Valašska, které, jak říká, bylo vždy relativně chudším krajem. „A stejně tak Island měl vždycky z podstaty své polohy velké problémy se získáváním potravy, přes zimu se zásoby rychle tenčily,“ přirovnává. To podle něj vede lidi k tomu, aby si byli vzájemně oporou. „To je v obou zemích podobné,“ dodává.
I vřelost, případně odtažitost publika vnímá Lukáš Bařák jako podobnou. „Na Islandu je to možná rozdílnější v tom, že v Reykjavíku a jeho okolí žije jen 250 tisíc lidí a ve zbytku země dalších 150 tisíc, takže v hudební komunitě se všichni znají a právě tak je zná i publikum. Ale to se děje i v Česku,“ popisuje.
Čtěte také
Lukášova žena je krásná křehká blondýnka, on štíhlý černobrvý muž. Minimálně na pohled tvoří pěkný pár. Jako manželé nebo milenci se tedy Bařákovi občas objevují i na jevišti. „Byli jsme spolu obsazeni v Mozartově Così fan tutte v Národním divadle, ona je tam má milenka. Vznikají vtipné situace a je velmi příjemné s ní hrát,“ usmívá se Lukáš Bařák.
Na rozdíl od činohry ale v opeře nerozhoduje o obsazení jen talent a to, zda se pár k sobě vizuálně hodí, ale zejména pro koho je part napsán. Krásných kusů pro basbaryton Lukáše Bařáka a mezzosoprán jeho ženy mnoho neexistuje. „Rozhodně je to složitá kombinace a není tak častá jako v případě sopránu a tenoru nebo sopránu a basu, případně barytonu,“ potvrzuje pěvec.
„Frekvence toho, jak často se potkáváme v mileneckém nebo partnerském vztahu na jevišti, je tedy mnohem nižší. Tak alespoň, že se v něm potkáváme doma,“ směje se na závěr.
Celý rozhovor o životě i umění s operním pěvcem Lukášem Bařákem si poslechněte online.
Související
-
Když spustilo pět Špačků, byl chaos v celém paneláku, vzpomíná na dětství violoncellista Petr Špaček
Jsem Petr Špaček a ano, houslista Josef Špaček je můj bratr – těmito slovy otevírá skvělý violoncellista a skladatel své webové stránky. Ze stínu bratra ale už vystoupil.
-
Jak vyboulit crescendo a smýkat smyčcem. Známá skladba se stále dá zahrát nově, říká dirigentka
Alena Hron, rozená Jelínková, je stále žádanější dirigentkou nastupující generace. Úspěšně debutovala na Pražském jaru s orchestrem FOK a pracovala s řadou dalších těles.
-
Hit Nothing Else Matters v podání cimbálové muziky obletěl svět. Video sdílela i samotná Metallica
Milan Brouček zahořel pro cimbál už jako kluk, když se s folklórním souborem dostal na Slovácko. A i když si rodiče ťukali na čelo, vlastní cimbálovku si opravdu založil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
