S Václavem Fuksou zpívá i jeho kytara. Při určitých tónech se dřevo jemně chvěje, popisuje

30. srpen 2024

Třináct kousků obsahuje oceňované album mladého kytaristy Václava Fuksy. Jak rodák z Karlových Varů sám s úsměvem poznamenává, Prameny jsou návratem ke kořenům lidové hudby, třináctý je becherovka. Muž s virtuózní kytarou byl hostem Českého rozhlasu České Budějovice.

Václav Fuksa do studia svou kytaru přinesl a také na ni zahrál. Nástroj přímo pro něj vyrobil vimperský kytarář Libor Pražan. Jaké požadavky má hráč? „Záleží na tom, o jaký projekt jde. Já už mám kytar víc. Na každý projekt si vybírám specifický nástroj. A k těm moravským písním jsem potřeboval určitou barvu zvuku, barevné spektrum, které se hodí k mému hlasu,“ odpovídá.

Jeho zakázková kytara je originální také tím, že má v horním rohu lubu malý otvor. „Ono to vypadá jako díra do ptačí budky. Je právě tam, abych se lépe slyšel, když zpívám, neboť ozvučný otvor kytary je zepředu, a její zvuk jde tedy primárně do publika. Tenhle druhý, menší otvor je takzvaný odposlech a je tu pro mne,“ vysvětluje Václav Fuksa.

Kytara reflektuje zase jeho hlas. Při určitých tónech se dřevo rozeznívá. „Myslím, že je to háčko. Ona se tak jemně chvěje. A když na ni hraju, tak se zase jemně chvěju já. My se tak chvějeme společně,“ usmívá se nositel dvou cen Global Music Awards – za album Prameny a jako Vycházející umělec.

Na kontě má kromě sólového CD i dvě sbírky neapolských písní se svým hudebním parťákem Bryanem Bennerem. Jedno album natočili Čech a Američan ve Vídni, kde oba žijí, další přímo v Itálii. A zmiňovaná becherovka je jim prý častou inspirací. „Taky jemnou, samozřejmě,“ dodává Václav Fuksa.

Celý rozhovor s kytaristou Václavem Fuksou si poslechněte online.

Spustit audio

Související