Až 200 tisíc elektrokol a elektrokoloběžek jezdí rychleji, než má. S tím roste i riziko, varuje odborník
Obliba elektrokol, elektrokoloběžek a dalších „e-vozítek“ v posledních letech roste. Zároveň stoupá počet nehod, včetně tragických. Odborníci za tím vidí nedostatečnou informovanost, neznalost pravidel i nezkušenost. Podle Jana Jirmuse z projektu Bezpečné cesty nemáme ani dostatek informací o tom, kolik u nás elektrovozítek vlastně jezdí a u kolika nehod se vyskytovala.
„Přesná čísla neznáme, ale podle údajů prodejců je každé třetí prodané kolo s elektropohonem. A za poslední tři roky víme, že se elektrokol prodalo zhruba 300 tisíc. U elektrokoloběžek to číslo bude pravděpodobně výrazně vyšší,“ říká Jan Jirmus.
Ani policejní statistiky se zatím nevedou odděleně pro elektrovozítka a klasická kola. „Víme jen, že v posledních letech se cyklisté účastnili v průměru čtyř tisíc dopravních nehod ročně, přičemž tři tisíce zavinili oni sami,“ uvádí Jan Jirmus.
Většina cyklistů se podle něj při takových nehodách zraní, z toho 250 těžce. Čtyřicet lidí zahyne. Nejčastější příčiny havárií cyklistů jsou podobné jako u řidičů motorových vozidel – nezvládnuté řízení, nevěnování se jízdě. Specifikem kolařů je neukazování změny směru jízdy.
„Pokud člověk jezdí podle pravidel, opatrně a ohleduplně, tak se dá říct, že elektrovozítka jsou podobná klasickým kolům. Bohužel ale mají i několik specifik, na která lidé nejsou zvyklí. Například jsou výrazně těžší, to znamená, že ovládání je trochu jiné. Těžiště je jinde, brzdná dráha je delší, jízda na elektrokole je složitější a člověk se musí nejprve naučit jezdit,“ zdůrazňuje Jan Jirmus.
Čtěte také
Další nebezpečí spočívá ve vyšší dosahované rychlosti. „Maximální rychlost elektrokola je omezena na 25 kilometrů za hodinu. Nicméně podle statistik Besipu je 100 až 200 tisíc elektrokol či elektrokoloběžek a podobných výrobků nějakým způsobem hacknuto, tedy softwarově upraveno, aby mohly jet rychleji. V některých případech je potom rychlost dvojnásobná i vyšší,“ upozorňuje odborník.
S rychlostí roste riziko. „Jestliže někdo jede na takto upraveném elektrokole, které je o patnáct kilogramů těžší kvůli elektromotoru a bateriím, a jede padesátikilometrovou rychlostí a bez přilby, tak v případě nehody jsou ty následky opravdu vážné,“ varuje Jan Jirmus.
Jaká tedy platí pravidla pro pohyb elektrovozítek na českých silnicích a chodnících? Jaké elektrokolo je ještě bicykl a jaké už malý motocykl? Kdo ho smí řídit a jak je schopen reagovat na překážku v provozu? Celý rozhovor s Janem Jirmusem z projektu Bezpečné cesty si poslechněte online.
Související
-
Seniorů mezi oběťmi dopravních nehod přibývá. Kdy je čas sedadlo řidiče definitivně opustit?
Řidiči na obou pólech věkového spektra jsou nejvíce nebezpeční sobě i jiným. Zatímco nezkušený mladík neodhadne situaci a má sklon riskovat, senior je někdy opatrný až moc.
-
Hodně bych se styděl, kdybych provedl na silnici něco nepředloženého, usmívá se Václav Kovář
Jako malý kluk se málem utopil. Pak někdy slýchal, že zůstal na světě z nějakého důvodu. Své poslání našel Václav Kovář jako učitel autoškoly a později koordinátor Besipu.
-
Za poškození vlastního auta si ručíme sami. Kdy se vyplatí mít sjednané havarijní pojištění?
Jsou dny, kdy dopravní zpravodajství nehlásí jedinou nehodu. A jsou dny, kdy se auta na silnicích „jen sypou“. Spolu s tím, jak se začne sypat také sníh, přibude i havárií.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
