Astronomové dlouho považovali Pluto za planetu velkou jako Mars. Nakonec zjistili, že je trpasličí
V roce 1930 objevil americký astronom Clyde Tombaugh trpasličí planetu Pluto. Řadu let byla ale považována za regulérní planetu. Podle jihočeského astronoma Miloše Tichého její příběh ukazuje, že věda není zkostnatělá, když se dělá dobře.
„Na začátku jsme toho o Plutu moc nevěděli. Věděli jsme, jak je to těleso jasné a znali jsme rámcově jeho dráhu, protože jsme ji byli schopni spočítat. Předpokládali jsme, že vypadá jako normální planeta, tedy má odrazivost kolem pěti procent, a z odrazivosti, vzdálenost a jasnosti se spočítala velikost,“ říká.
„Když si vezmete vědecké práce z 30. let minulého století, píše se tam, že Pluto má průměr 6000 až 6600 kilometrů. To bylo korektní, protože to bylo na úrovni znalostí té doby,“ doplňuje Miloš Tichý.
Čtěte také
Astronomové ale Pluto dále pozorovali, zpřesňovali dráhu a objevovali nesrovnalosti. „Prvně se přišlo na to, že ta dráha je nějaká divná. Všechny planety létají v rovině ekliptiky a stejným směrem. Pluto obíhá také stejným směrem, ale má vysoký sklon k ekliptice. A to už bylo první nahlodání, jestli je Pluto vůbec regulérní planeta,“ vypráví Miloš Tichý.
Poté astronomové podle něj přesněji spočítali dráhu a zjistili, že křižuje dráhu Neptunu. Další výzkum ukázal, že odrazivost není pět procent, ale 25 procent. „Použili jsme nový údaj pro výpočty a najednou se nám planeta smrskla. Ukázala se, že neměří přes 6000 kilometrů, ale 2200 kilometrů. Původně se tedy myslelo, že je Pluto velké jako Mars, nakonec se zjistilo, že je mnohem menší,“ uvádí.
Postupně tak odborníci došli k závěru, že Pluto není devátou planetou Sluneční soustavy, a v roce 2006 ho přeřadili do jiné kategorie. „Bylo překlasifikováno a je z něj trpasličí planeta, úplně nová kategorie těles. Máme tím pádem zase jen osm planet. Kdežto kdyby byla věda zkostnatělá, setrváváme pořád na tom, že planet je devět,“ uzavírá Miloš Tichý.
Související
-
Vepřoknedlozelo obíhá ve vesmíru. Planetku s tímto názvem objevili astronomové na Kleti
V polovině ledna 2020 uplynulo 20 let od chvíle, kdy astronomové na observatoři Kleť objevili planetku s číslem 350509. Ta pak dostala trochu úsměvné jméno Vepřoknedlozelo.
-
Pochopit vesmírné zákonitosti dříve lidem pomáhal složitý mechanický přístroj
Když se dnes chceme dozvědět něco o vesmíru, jdeme do planetária. Naši předci ale takovou možnost neměli. K poznávání nebeských těles jim sloužila takzvaná armilární sféra.
-
Lidé poprvé dopravili létací přístroj na jinou planetu a dokázali tam s ním vzlétnout i přistát
To, že lidstvo dokáže létat, je známo už víc než sto let. Až teď se ale ukázalo, že létat můžeme i v atmosféře jiných planet. Americká NASA vyslala na Mars malý vrtulníček.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
