Po Venuši bychom se teoreticky mohli projít, na Jupiteru bychom museli plavat

22. červenec 2021

První čtyři planety Sluneční soustavy se liší od ostatních. Merkur, Venuše, Země a Mars jsou označované jako terestrické planety. Znamená to, že mají pevný povrch.

„Takže až to bude možné, může si tam zaletět na dovolenou, protože po těchto planetách se dá chodit. Kdybyste letěli na Jupiter nebo Saturn, tam byste žádnou pevnou půdu nenašli, ten povrch je vlastně oceán, takže byste museli plavat,“ říká s úsměvem jihočeský astronom Miloš Tichý.

Na pevných planetách mohou přistávat sondy. „Na Venuši může sonda přistát, i když tam je to nehostinné, na Merkuru také může přistát, na Marsu je to teď časté. Tyto planety se také označují jako Zemi podobné právě díky tomu, že mají pevný povrch,“ dodává Miloš Tichý.

Jedná se o novodobé poznatky. Dalekohledy nebylo možné povrch planet rozpoznat, informace pocházejí až z kosmických sond. „Náznaky byly od 50. let minulého století. Když se zkoumalo, jak vznikla Sluneční soustava, simulace naznačovaly, že ty čtyři planety budou pevné, ale důkaz jsme dostali až z kosmických sond v 70. letech. Ty planety pozorujeme tisíce let, ale jen posledních padesát let víme, jak opravdu vypadají,“ dodává Miloš Tichý.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.