Po Venuši bychom se teoreticky mohli projít, na Jupiteru bychom museli plavat
První čtyři planety Sluneční soustavy se liší od ostatních. Merkur, Venuše, Země a Mars jsou označované jako terestrické planety. Znamená to, že mají pevný povrch.
„Takže až to bude možné, může si tam zaletět na dovolenou, protože po těchto planetách se dá chodit. Kdybyste letěli na Jupiter nebo Saturn, tam byste žádnou pevnou půdu nenašli, ten povrch je vlastně oceán, takže byste museli plavat,“ říká s úsměvem jihočeský astronom Miloš Tichý.
Na pevných planetách mohou přistávat sondy. „Na Venuši může sonda přistát, i když tam je to nehostinné, na Merkuru také může přistát, na Marsu je to teď časté. Tyto planety se také označují jako Zemi podobné právě díky tomu, že mají pevný povrch,“ dodává Miloš Tichý.
Jedná se o novodobé poznatky. Dalekohledy nebylo možné povrch planet rozpoznat, informace pocházejí až z kosmických sond. „Náznaky byly od 50. let minulého století. Když se zkoumalo, jak vznikla Sluneční soustava, simulace naznačovaly, že ty čtyři planety budou pevné, ale důkaz jsme dostali až z kosmických sond v 70. letech. Ty planety pozorujeme tisíce let, ale jen posledních padesát let víme, jak opravdu vypadají,“ dodává Miloš Tichý.
Související
-
Nejhezčí pohled na Měsíc není za úplňku. Počkejte na první nebo poslední čtvrť, radí astronom
Teplé letní večery lákají k pozorování oblohy. Kromě souhvězdí nebo planet přitahuje pohledy i Měsíc. Podle astronoma je ale v některých fázích zajímavější než v jiných.
-
Pochopit vesmírné zákonitosti dříve lidem pomáhal složitý mechanický přístroj
Když se dnes chceme dozvědět něco o vesmíru, jdeme do planetária. Naši předci ale takovou možnost neměli. K poznávání nebeských těles jim sloužila takzvaná armilární sféra.
-
Lidé poprvé dopravili létací přístroj na jinou planetu a dokázali tam s ním vzlétnout i přistát
To, že lidstvo dokáže létat, je známo už víc než sto let. Až teď se ale ukázalo, že létat můžeme i v atmosféře jiných planet. Americká NASA vyslala na Mars malý vrtulníček.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.