Funkcionalistický styl a brutalismus spojuje budova hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích
S posláním seznamovat veřejnost s astronomií vznikla v Českých Budějovicích hvězdárna. Podle ředitelky Jany Tiché ale kromě její činnosti stojí za povšimnutí i samotné budovy.
Původní budova českobudějovické hvězdárny z 30. let 20. století je v tehdy moderním funkcionalistickém stylu. „Když byla nová, fasáda byla skoro až čistě bílá. Při pohledech zdálky lidé viděli krásnou bílou kostku. Má i takové hezké funkcionalistické prvky jako pozorovací terasu na střeše se zábradlím, balkónek ohnutý kolem rohu, kulaté okénko jako z kajuty lodi,“ popisuje Jana Tichá.
Zmínku si podle ní ale zaslouží i takzvaná nová budova, která dnes při pohledu z Háječku původní objekt kryje. „Nad ní se někdy mávne rukou s poznámkou o socialistickém stavitelství, ale je architektonicky také významná,“ upozorňuje.
Přístavba českobudějovické hvězdárny se začala stavět v roce 1967. Autoři se inspirovali západním architektonickým stylem zvaným brutalismus, a to rovnou jeho dvěma různými směry. Právě tím je budova v Česku výjimečná.
„První inspirací byl směr, který přiznává konstrukci budovy, to znamená, že jsou navrch vytaženy silné ocelové traverzy. A k tomu ze strany od Vltavy přiléhá sál planetária, který spadá do úplně jiné odrůdy brutalismu – té, která akcentuje až sochařsky tvarovaný přístup k hmotě, takže budova je vlastně velikou sochou válce s vytaženým prstencem,“ upřesňuje Jana Tichá.
Související
-
Hvězdárna vyrostla na soutoku v Budějovicích ve 30. letech 20. století. Na stavbu přispívali místní
Hvězdárna na soutoku Vltavy a Malše, dnes už i s planetáriem, patří k Českým Budějovicím desítky let. Ve prospěch veřejnosti byla slavnostně otevřena 14. listopadu 1937.
-
Detailněji prozkoumat povrch Slunce mohou návštěvníci budějovické hvězdárny díky novému dalekohledu
Rozměrem je sice malý, ale otevírá úplně nové obzory. Hvězdárna s planetáriem v Českých Budějovicích pořídila dalekohled, který umožňuje detailní pozorování povrchu Slunce.
-
Ti odvážnější zvolili kosočtverec. Tomáš Pospěch zmapoval šumperáky, domy, kterým se říkalo televize
Stojí po celé České republice. Stojí i na Slovensku, v polském a německém příhraničí, dokonce i v Lucembursku. Řeč je o typizovaných rodinných domcích zvaných šumperáky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
