Funkcionalistický styl a brutalismus spojuje budova hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích
S posláním seznamovat veřejnost s astronomií vznikla v Českých Budějovicích hvězdárna. Podle ředitelky Jany Tiché ale kromě její činnosti stojí za povšimnutí i samotné budovy.
Původní budova českobudějovické hvězdárny z 30. let 20. století je v tehdy moderním funkcionalistickém stylu. „Když byla nová, fasáda byla skoro až čistě bílá. Při pohledech zdálky lidé viděli krásnou bílou kostku. Má i takové hezké funkcionalistické prvky jako pozorovací terasu na střeše se zábradlím, balkónek ohnutý kolem rohu, kulaté okénko jako z kajuty lodi,“ popisuje Jana Tichá.
Zmínku si podle ní ale zaslouží i takzvaná nová budova, která dnes při pohledu z Háječku původní objekt kryje. „Nad ní se někdy mávne rukou s poznámkou o socialistickém stavitelství, ale je architektonicky také významná,“ upozorňuje.
Přístavba českobudějovické hvězdárny se začala stavět v roce 1967. Autoři se inspirovali západním architektonickým stylem zvaným brutalismus, a to rovnou jeho dvěma různými směry. Právě tím je budova v Česku výjimečná.
„První inspirací byl směr, který přiznává konstrukci budovy, to znamená, že jsou navrch vytaženy silné ocelové traverzy. A k tomu ze strany od Vltavy přiléhá sál planetária, který spadá do úplně jiné odrůdy brutalismu – té, která akcentuje až sochařsky tvarovaný přístup k hmotě, takže budova je vlastně velikou sochou válce s vytaženým prstencem,“ upřesňuje Jana Tichá.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
