Hvězdárna vyrostla na soutoku Vltavy a Malše v Budějovicích ve 30. letech 20. století. Na stavbu přispívali místní
Hvězdárna na soutoku Vltavy a Malše, dnes už i s planetáriem, patří neodmyslitelně k Českým Budějovicím už od roku 1937. Ve prospěch veřejnosti byla slavnostně otevřena 14. listopadu 1937. Podle současné ředitelky Jany Tiché tomu ovšem předcházela spousta práce a úsilí členů Jihočeské astronomické společnosti.
„Pro hvězdárnu bylo vybráno místo na ostrohu přímo na soutoku Vltavy a Malše, který vznikl až regulací řek ve 20. letech. Byly kolem toho tehdy tahanice s klubem Za staré Budějovice, ale astronomové nakonec pozemek získali a v roce 1930 se začalo stavět,“ připomíná.
Následovaly ovšem další potíže, protože přišla hospodářská krize a bylo těžké shánět prostředky na cokoliv, natož na stavbu hvězdárny. „Takže se pořádaly mimořádné přednášky, filmové projekce, pozorování s dalekohledy. Třeba řemeslníci přispívali svojí prací nebo jednotlivými díly potřebnými na stavbu, v knize dárců se píše třeba o nových oknech, kilogramech hřebíků, dřevu ze schwarzenberských lesů,“ popisuje Jana Tichá.
Jihočeská astronomická společnost podle ní postavila hvězdárnu nejen pro svá pozorování, jak tomu bylo třeba na pražském Petříně, ale chtěla seznamovat veřejnost s astronomií, novými poznatky, základními zákony i filozofickým přesahem astronomie.
Hvězdárna v Českých Budějovicích stojí a funguje dosud. „A i ve jménu našich předchůdců, kteří do stavby vkládali vlastní prostředky, pokračuje v původním účelu,“ uzavírá Jana Tichá.
Související
-
Detailněji prozkoumat povrch Slunce mohou návštěvníci budějovické hvězdárny díky novému dalekohledu
Rozměrem je sice malý, ale otevírá úplně nové obzory. Hvězdárna s planetáriem v Českých Budějovicích pořídila dalekohled, který umožňuje detailní pozorování povrchu Slunce.
-
Její babička viděla kometu, ona o tom snila také. I tento moment přivedl Janu Tichou k astronomii
Jméno českobudějovické rodačky Jany Tiché nese planetka 5757. Ona sama šéfuje komisi pro pojmenovávání vesmírných těles a od roku 1992 také hvězdárně v jihočeské metropoli.
-
Poslední člověk na Měsíci měl prarodiče z jižních Čech. Do vesmíru bral i československou vlajku
Dosud posledním člověkem, který kráčel po Měsíci, byl Američan Eugene Cernan. Jeho prarodiče z otcovy strany pocházeli ze Slovenska, zatímco matka měla kořeny na jihu Čech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
