Antonín Pelíšek: Zahradní slavnost

25. květen 2021

Občas se s tím setkáváme všichni. Po hektickém dnu se položíme k odpočinku, zapneme naivně televizi nebo otevřeme knihu a, co čert nechtěl, oknem vletí do bytu výskot a agresivní hudba v rytmu dum dum.

Rámus nepřestává ani po půlhodině ani po třech hodinách. Je osm večer, je devět hodin a decibely nepolevují, spíš naopak.

Odborně se tomu říká hlukový smog. Jde změřit, jde stanovit a graficky znázornit, ale to je asi tak vše. Světelný smog lze zmírnit zatemněním, ale co proti hluku, když je teplý večer a nechce se vám utěsňovat okna nebo si strkat špunty do uší?

Kouknete tedy do kalendáře, abyste se ujistili, že příchod nového roku, doprovázený rachejtlemi a petardami to zdaleka není. Je možné, že za vším jsou slavné májové dny coby výročí konce války nebo dokonce příchod Rudé armády? Pak mrknete na sousedovic zahradu. Žádné vlaječky a trikolóry ale vidět nejsou. Jen pivní stan nadouvající se bujarým hulákáním dospělých i dětí.

Usínáte těžce. Teprve na druhý den, za ranního kuropění, a už v blaženém klidu zjišťujete spolu s dalšími nevyspalými sousedy na opačné straně zahrady, o co vlastně šlo. Nebyl to ani konec války, ani příchod Rudé armády, zbavili mě všichni vlasteneckých idejí. Jenom soukromá oslava dalšího rozvolňování protipandemických opatření.

Prostě důvod jako hrom. A zároveň předzvěst, že v přímé úměře k dalšímu rozvolňování bude večerního rámusu od sousedů ještě přibývat.

Spustit audio

Související