Antonín Pelíšek: Stoletá kráska
Je to skoro neuvěřitelné, ale té noblesní dámě je letos už sto let. Narodila se do víru nadšení spojeného s novou republikou. Oslavenkyní je sokolovna v budějovické městské části Čtyři Dvory, tělocvična, kterou prošly tisíce mladých i dospělých cvičenců a jež zažila sportovní přebory, bály i různé společenské události.
Na rozdíl od své mladší a mnohem korpulentnější sestry na Sokolském ostrově, která příští rok oslaví pětasedmdesátku, se rodila rychle. Jen několik měsíců.
Přesto ji provázelo podobné nasazení při shánění peněz na investici pomocí sbírek od lidí, kteří od ní očekávali podporu národního sebevědomí. Podobně jako ona si prošla léty, kdy se na dlouho musela formálně zříci své matky, sokolské jednoty. Poprvé s nástupem nacismu, podruhé jako nežádoucí instituce po roce 1948.
Přesto její jméno mezi lidmi nikdy nezaniklo. Coby dítka školou povinná jsme v šedesátých letech minulého století chodili jedině do sokola a cvičit výhradně do sokolovny, kterou sokolník, tedy správce tělocvičny, v zimě vyhříval obrovskými kamny na uhlí a staral se o čistotu, cvičební nářadí a pořádek.
Jako zázrakem zůstal od 50. let nezměněný i název Sokolské ulice, kde budova stojí. Možná na ni tehdejší mocipáni zapomněli, nebo si ji pletli se Sokolovskou, což se občas přihodilo i na dopisních adresách.
Dnes je omlazená po kosmetických úpravách a otevřená pro hejna nejmladších členů tělovýchovné jednoty, většinou atletů. Přeji jí proto k narozeninám dobrou mysl ve zdravém těle a hlavně, aby dál žila pokojně a bez obav o svůj další osud.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
