Antonín Pelíšek: Sdílená třešeň
Na zahradě mi roste třešeň. Z malého stromku, který se nechal zprvu otrhat ze země, pak z krátkých štaflí a nakonec jedině šplháním do větví, je dnes pořádný macek, do jehož koruny by se dalo spustit jen z vrtulníku.
A tady přichází pravidelný problém. Každý červen se stává třešeň krmítkem pro ptáky. Na špačky, racky, vrány, straky a další opeřence stačilo dřív občasné plašení. Léta je děsil vycpaný výr pověšený do větví nebo třásně ze staniolu.
Jak šel čas, vycpanina opelichala, na třásně si ptactvo zvyklo a mně se chtělo šplhat za plody po žebříku stále míň. Nechával jsem tedy vyšší patra stromu ptákům a spodní části se snažil zachránit co nejrychleji pro sebe.
Jak by se dnes řeklo, stalo se z toho jakési sdílení jednoho hmotného majetku. Šlo pouze o to vystihnout pravý čas, kdy třešně zrají a být rychlejší než konkurence.
Bohužel letos se urodilo třešní málo. Poškodily je jarní mrazy. Plodů bylo jako šafránu a ty nejlepší vězely v nedostižné výši. Naštěstí a k mé potěše se část těch nejzralejších a největších dostala až na zem, kde skončila v trávě.
A tak jsem letos poprvé pohodlně sbíral ovoce ze země a pochutnával si na občas sice naklovaných, ale sladkých kuličkách.
Dnes už to vím. Ptáci mi prostě poslali část mého podílu na úrodě. Vážení přátelé, musím se přiznat. Sdílení věcí a služeb prostě miluju.
Související
-
Antonín Pelíšek: O neplýtvání
Tak konečně došlo na slova mých rodičů, co zažili válku. Žádné jídlo se nemá vyhazovat, nikdy si nebrat půjčku na věci, na které nemám, a neplýtvat energiemi.
-
Antonín Pelíšek: Máme je kolem sebe
Před několika lety vyšel v novinách inzerát: Nabízím levné skoro bezúdržbové klimatizační zařízení pro chlazení zahrady a obvodových zdí domu.
-
Antonín Pelíšek: Kapličky
Národnímu památkovému ústavu v Českých Budějovicích se podařil počin, ze kterého bude mít radost nejeden Jihočech. Vydal knížku o návesních kaplích, které zdobí krajinu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
