Antonín Pelíšek: O utahování opasků
Jako pamětník jsem to slovní spojení slyšel mnohokrát. Je třeba utáhnout si opasky, pak bude líp. Úplně nejstarší doporučení mám spojené s rokem 1968, kdy vláda lidu slibovala, že do dvou let doženeme v životní úrovni Rakousko a do pěti let vyspělé západní státy. Chce to jen trpělivost a dočasné omezení spotřeby.
Po roce 1990 jsme slyšeli to samé od nové vlády a podle mých rodičů se utahování opasků doporučovalo už za Klementa Gottwalda. Jenom s tím rozdílem, že západní státy nejenom doženeme, ale s pomocí vysokých pecí a pětiletých plánů, takzvaných pětiletek, dokonce předeženeme.
Proč to říkám. Nedávno jsem si na podobné předpovědi vzpomněl při uklízení skříně na chalupě. Našel jsem v ní široký kožený pásek do kalhot. Byl předělaný z vojenského, jen kovová přezka měla obroušenou přední stranu. V místě, kde se původně nacházela pěticípá hvězda.
Ten pásek mi po léta držel u pasu kalhoty při trampování po Šumavě. Měl jsem k němu až něžný vztah. Nu což, řekl jsem si a zastrčil opasek do novějších kalhot. Utáhnu si ho a počkám, až bude líp.
Ale ouha. Spona, která se měla zaklesnout do přezky, aby kalhoty nepadaly, byla najednou děsně krátká. Pásek nešel utáhnout, ale ani zapnout. Došlo mi, že před mnoha lety jsem opasek hloupě zkrátil na minimum. Scházelo mi dobrých deset centimetrů.
A tak mám zase jedno dilema. Bude lépe, i když opasek nejde utáhnout? Asi počkám na radu. Nejlépe nějakou z internetu.
Související
-
Antonín Pelíšek: Zážitkové nakupování
Život jsou zážitky. Takový nápis na plakátu s mužem ukazujícím bělostný chrup, jsem nedávno zaznamenal kdesi u silnice. Má pravdu. Zážitky jsou všude, kam se podíváš.
-
Antonín Pelíšek: Domácí indikátor
Před lety jsem si pořídil do domácnosti nový spotřebič. Je chlupatý, má čtyři nohy a ocas a mezi lidmi se mu říká domácí mazlíček. Pro mě je to černý kocour jménem Čert.
-
Antonín Pelíšek: Hurá na houby
A zase jsou tady. Hřiby, lišky, klouzci, syrovinky, prostě houby, houby, houby, ty já mám rád. Tak zpívala s recesí hudební skupina Saze v písni Žalm šťavnatky panenské.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
