Antonín Pelíšek: Globalizace na zahradě
Poslední roky zjišťuji, že se na mé zeleninové a ovocné zahrádce usazuje stále víc nových obyvatel. Jsou tu nejenom neznámé plevele, ale i květiny, které jsem nikdy nesázel.
Dříve zde rostla jen kořenová zelenina, rajčata, okurky nebo ředkvičky a mezi tím klasický pýr, pampelišky, husí noha, občas měsíček nebo kopřiva.
Nikdy jsem to neviděl, pokrčil rameny soused, když jsem mu ukázal přes plot rostlinku s lístky podobnými mrkvi, která mi od loňska okupuje většinu záhonů. V létě vykvétá modrým a fialovým hroznem a kdyby se tak agresivně nemnožila, ani by mi nevadila.
Třeba je to nějaká léčivka, zkus ji ochutnat, poradil soused bylinkář zpoza plotu. Před degustací ji naštěstí vyfotil a pomocí aplikace mu mobil sdělil, že jde o druh oměje.
Říkám naštěstí, protože za pár minut mě Google upozornil, že to je invazní jedovatá trvalka pocházející z Číny nebo z Himaláje. Jejím jedem napouštěli lidé hroty šípů, občas i léčili nemocná srdce.
A tak jsem si vlastně i doma na zahradě potvrdil, jak postupuje globalizace. Invazních rostlin a živočichů kolem nás přibývá. Na některé jsme si zvykli, jiné nás stále překvapují. Asi jako migranti přinášející nové zvyky, obyčeje a kultury.
Možná ta globalizace naše malé zahrádky zpestří a dopadneme jako v bájném Edenu, kde vedle sebe žili v harmonii všichni. Nahlas pochybuji, ale tiše doufám.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
