Aby se o historii Svaté Maří vědělo, začal ji František Scherer zapisovat
Dvaadvacet let byl starostou a souběžně i kronikářem. To považuje za výhodu, protože o všem věděl. Zapisoval vždy v zimě, když bylo škaredé počasí. Tak František Scherer kloubil obě práce pro obec.
Zdejší rodák byl starostou do roku 2008, ovšem kronikářem je doposud, skoro 4 desítiletí. František Scherer bydlí ve Štítkově, což je část obce Svatá Maří. K této vesnici poblíž Vimperku patří ještě části Brdo, Smrčná, Trhonín a Vícemily.
Čtěte také
Před Františkem Schererem vedl kroniku Svaté Maří do roku 1983 Jan Bělecký. Protože musel zaznamenávat věci související s tehdejší politikou, psaní zanechal. Nikdo se pak nechtěl kroniky ujmout, tak si ji následujícího roku současný kronikář vzal na starost. „Aby se o zdejší historii něco vědělo, začal jsem ji psát,“ prostě doplňuje s tím, že nechtěl dopustit, aby se, jako tomu bylo dřív od konce druhé světové války do šedesátých let, kronika nedopisovala.
První kniha obecní kroniky Svaté Maří je uložena v archivu v Prachaticích. František Scherer píše do druhého svazku, ve kterém listuje zápisy svého předchůdce Jana Běleckého. „On rád fotil, proto ke kronice připojil i fotografie. Tady jsou u zapsaných událostí poznamenaná čísla, která odkazují k příslušným fotografiím,“ ukazuje kronikář na okraje stránek.
František Scherer je původní profesí knihař. V jedné etapě svého života pracoval jako mistr v knihárně ve vimperských tiskárnách. Tam se ocitl u zhotovování mařské kroniky, už zmíněného jejího druhého dílu v tmavě zelených deskách s červenohnědým hřbetem, do kterého zapisuje. „Vazba je v kůži. Bohužel vložili do ní papír, který nepije. A když se na něj píše archivním inkoustem, tak se rozpíjí,“ stěžuje si na jediný nedostatek kroniky. Naštěstí František Scherer našel takový typ pera, se kterým když píše, inkoust se už nerozpíjí.
Související
-
Žloutenkou se v Jihočeském kraji nakazily už čtyři desítky lidí
V Jihočeském kraji onemocněly žloutenkou typu A už čtyři desítky lidí. Původem nákazy byla kantýna u českobudějovického nádraží.
-
I v sedmdesáti letech si můžete doplnit vzdělání. Třeba na Jihočeské univerzitě
Když pomineme současnou dobu, kdy výuka na vysokých školách probíhá vzdáleně, bývají studenty Jihočeské univerzity i senioři.
-
Krize je příležitost. Po pádu ze stromu a dlouhém bezvědomí se Jakub znovu staví na vlastní nohy
Jakub Šebík měl vážný úraz a měsíce byl v bezvědomí. Maminka skepsi lékařů neuvěřila, trpělivě s ním cvičila a on se probral.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
