Zvláštní šperk, který je vlastně jen polovinou. Vědci ukázali snubní prsten manželky Petra Voka

„Prsten je jedním z mystérií rožmberské hrobky. Je to zlatá obroučka, která je v nábězích ke korunce zdobená dvojicí kytiček, jejich střed je zdoben červeným kamenem a zeleným emailem,“ ukazuje geofyzik Jiří Šindelář zvětšeninu rožmberského prstenu, který patřil Kateřině z Ludanic.

Prsten z rožmberské hrobky|foto:Overhead, Naše historie

Prsten vypadá, jako kdyby nebyl dodělaný. „Je tomu tak proto, že koukáme jenom na půlku toho symbolu. On totiž existuje ještě jeden prsten, který patřil právě Petru Vlkovi,“ vysvětluje Jiří Šindelář.

„Jedná se o speciální typ snubního prstenu, v podstatě dvojici prstenů. Každý ze snoubenců nosil jeden. V korunce je zářez, který rozděluje šperk na dvě části, ale dají se zase spojit a teprve pak vytváří nějaký konkrétní symbol,“ líčí vědec.

Příběh nalezeného prstenu je romantický a zároveň tajemný. „Dřevěná rakev Kateřiny z Ludanic se rozpadla, část obsahu se vysypala do prostoru a vypadl i tento prsten. Přepadl až na rakev jejího manžela, kde zůstává ležet dodnes. A to dokonce v místě, kde můžeme předpokládat pravou ruku Petra Voka,“ říká Jiří Šindelář.

Čtěte také

Když podzimní slunce svítí do kostela ve Vyšším Brodě, ukazuje místo, kde se skrývá hrobka Rožmberků

Nález prstenů ale není jedinou výjimečností výzkumu. „Unikátní je už sama hrobka jako taková, protože se jedná o naprosto výjimečný prostor, kde jsou pohřbené opravdu elity tehdejší společnosti. Snese srovnání pouze s hroby králů a císařů v Evropě,“ připomíná vědec.

Archeolog Patrik Červák dodává, že netradiční byl i způsob terénního průzkumu hrobky. „Zjišťujeme, co se nachází pod povrchem, aniž bychom ten povrch narušili. Vyvrtali jsme drobnou centimetrovou díru do hrobky. Tudy se zavedla kamera na velkém rameni tak, aby se s ní dalo pohybovat a celý prostor jsme dokázali postupně zdokumentovat,“ popisuje.

Výsledky bádání shrnul tým v nové knize, která vypráví příběhy z místa posledního odpočinku Pánů z Růže. „Přináší informace pro odborníky a formou interaktivních příloh a virtuální reality digitálních modelů můžou čtenáři dál bádat v rožmberské hrobce a navázat na práci celého realizačního týmu,“ upřesňuje geofyzik Jiří Šindelář.

Do května příštího roku by měla vzniknout replika obou rožmberských prstenů z autentických materiálů. Vyrobí je zlatník Andrej Šumbera, restaurátor relikviáře svatého Maura. Prsteny budou pak k vidění ve vyšebrodském klášteře.