Zříceninu Vítkův hrádek zachránil Miroslav Kovačičín, zpočátku financoval všechny práce ze svého

Za pomoci přátel přeměnil torzo gotické pevnosti u jihočeské přehrady Lipno v turisticky atraktivní lokalitu, kterou ročně navštíví desetitisíce lidí.

Poprvé byl na Vítkově hrádku před téměř 25 lety. „Dostal jsem se sem náhodně jako pracovník učiliště se svými učni. Pak byla dlouhá prodleva, po které jsem dělal besedu o pobytu v Himalájích, a tam mě oslovil bývalý hajný ze Svatého Tomáše, který mi řekl, že tady padá Vítkův kámen a já se flákám po Himalájích. Tak začala celá ta epizoda,“ vzpomíná.

Když na místo přišel, našel několik metrů vysokou hromadu suti, popadané kamenivo z koruny hradu a náletové dřeviny. „Byl to takový smutný pohled,“ potvrzuje.

Takřka svépomocí pak vybudoval například vyhlídkovou plošinu, která nabízí pohled na Lipno i rakouské Alpy. „Zpočátku jsme stavebně-technický průzkum a další práce potřebné k tomu, aby se to rozběhlo, financovali ze svého. Můžu říct, že investice od té doby jsou už kolem 25 milionů a samozřejmě pořád běží,“ říká.

Čtěte také

Díky dvojici nadšenců lidé opět navštěvují poutní areál na Křížové hoře nad Českým Krumlovem

Proč to všechno vlastně dělá, podle svých slov neumí přesně vysvětlit. „Rozhodně je to vztah k tomu místu, tomu hradu a vlastně k tomu, že se povedlo zachránit něco, co už bylo zaniklé. Já mám podezření, že to je snad trochu osudová záležitost, neumím to jinak říct,“ komentuje.

Vyhlídkovou plošinu Vítkova hrádku ještě nedávno vlastníma rukama opravovala také dcera Miroslava Kovačičína Magda. „Tatínek je velice zarputilý člověk, úplně ve všem, co dělá, je to jeho život,“ dodává.

A o život musel Miroslav Kovačičín nejednou bojovat. Naposledy před dvěma lety, kdy ho postihla mozková příhoda, kvůli které přišel na několik měsíců o zrak. Naštěstí už ale svůj hrad zase vidí.