Životní pouť Jana Zelenky Hajského začala na jihu Čech, skončila před 80 lety v Praze

18. červen 2022

Pojďme se ponořit do archívních záznamů o člověku, jehož jméno není pro širokou veřejnost příliš známé. Jan Zelenka mladší, později známý hlavně v odboji jako Strejda, nebo jako Řehoř, Říha anebo Hajský, či spíše Hájský.

Letos je to už 80 let, kdy se Josefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi podařilo úspěšně uskutečnit útok na zastupujícího říšského protektora Reinhardta Heydricha. A v sobotu 18. června je to 80 od chvíle, kdy byli tito výsadkáři společně s dalšími obklíčeni v pražském kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Den před tím si zatýkací německé komando přišlo také pro Jana Zelenku – Hajského a jeho rodinu.

Čtěte také

Díky němu a jeho organizačním schopnostem se Josefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi podařilo úspěšně uskutečnit útok na zastupujícího říšského protektora Reinhardta Heydricha.

Zaposlouchejte se do reportáže, kterou natočil redaktor Zdeněk Zajíček s Jiřím Cukrem a Romanem Lavičkou. Oba dva zmapovali první roky života člověka, bez jehož pomoci by se atentát nejspíč vůbec nepodařil.

Na obecné škole byl premiantem, pak se stal také učitelem

Jan Zelenka Hajský se narodil se 3. března 1895 v Kamenném Újezdě u Českých Budějovic. Tam jeho památku ctí dodnes třeba i pamětní deskou na jeho rodném domě.

Podle archiváře Jiřího Cukra ovšem rodina řídícího učitele Zelenky staršího v kamenném Újezdě dlouho nepobyla. Zprvu byl přeložen do Chlumce nedaleko Hluboké nad Vltavou a v roce 1902 se rodina přestěhovala právě sem do Zborova. A malý Jan Zelenka začal po absolvování obecné školy ve Zborově docházet za dalším vzděláním do Českých Budějovic. Nejprve studoval na reálce a další čtyři roky se vzdělával na Učitelském ústavu.

Rokem 1914 pak také archívní stopa po Janu Zelenkovi mladším mizí. Co s ním bylo a co zažíval v následujících osmi letech, to je zatím zahaleno tajemstvím.

Faktem je, že se jméno Jana Zelenky mladšího objevuje oficiálně zapsané až při jeho svatbě, když si v roce 1922 vzal o šest let mladší Františku Hoffmannovou. Kde ale nastal ten zásadní moment? Zprvu totiž nic nenasvědčuje tomu, že obyčejný kluk z jihočeské vesnice vejde do dějin, jako zásadní pomocník výsadku Anthropoid.

Sokol a Jindra

Poté, co nacistické Německo zabralo naše pohraničí, podařilo se po určitých peripetiích Janu Zelenkovi Hajskému získat v roce 1941 místo řídícího učitele 5. obecné školy chlapecké v Praze 8 a patřil mezi spoluzakladatele odbojové organizace JINDRA.

Těsně před koncem roku pak na území protektorátu přistál výsadek skupiny Anthropoid. Jakým způsobem se Gabčík a Kubiš dostali do těsné vazby se Zelenkou není podle historika Jaroslava Čvančary příliš známé. Faktem ale je, že během příprav na atentát kontaktoval Jan Zelenka Hajský svého bývalého žáka Františka Šafaříka. Ten byl za protektorátu zaměstnaný u hospodářské správy na Pražském hradě a od něj k parašutistům proudily ty nejdůležitější informace. Díky Šafaříkovi a Hajskému měli přesný popis Heydrichova auta, věděli, kdo s ním jezdí a hlavně znali tak hodiny odjezdů a příjezdů. Jan Kubiš se také díky tomuto propojení dostal několikrát až do prostor technického zázemí a správy hradu, kde si i Heydrichovo auto prohlížel.

Pro Jana Zelenku Hajského si Gestapo přišlo 17. června, tedy den před obklíčením parašutistů v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Hajský ještě stihnul rozkousnout kapsli s jedem, jeho žena Františka Hajská už to nestihla a byla zastřelena 24. října téhož roku v Mauthaussenu. Jejich syn, septimán Jan Milíč Hajský zemřel ve stejný den, jako jeho otec. Když se ve škole dozvěděl, co se stalo u nich doma, také rozkousl připravenou kapsli s kyanidem.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová