Žijeme v době jedové a voda je toho obrazem, upozorňuje hydrobiolog Jan Potužák

Právě voda v nádrži Lipno Jana Potužáka v současnosti značně zaměstnává. Spolupracuje totiž na studii, jejímž cílem je určit, kvůli čemu se sinice na hladině množí stále více. Navzdory loňskému odhalení zhruba deseti nelegálních trubek vedoucích přímo do přehrady je podle odborníka otázka složitější.

Jan Potužák|foto:Matěj Vodička, Český rozhlas

„Do Lipna se ročně dostává zhruba 22 tun fosforu, což je klíčová živina pro růst řas a sinic. A z tohoto množství je asi 70 procent čistě přírodního původu, pochází z organicky bohatých rašelinných půd v povodí. Tenhle objem tedy neovlivníme. Zbylých 30 procent ovlivnit můžeme. Na to je potřeba se soustředit,“ popisuje Jan Potužák.

Povodí Vltavy v uplynulých měsících prověřilo sto lokalit podél celé lipenské nádrže. Průzkum se týkal především rekreačních a obydlených oblastí. Jako problémová se ukázala zhruba desetina z nich. Například v okolí Frymburku vědci naměřili vysokou koncentraci fosforu, dále také dusíku a značné mikrobiální znečištění.

Připravovaná komplexní studie by měla detailněji rozebrat nejen příčiny znečištění, ale zároveň nastínit možná řešení. „Máme za sebou analytickou část. Jejím cílem bylo vyhodnotit trendy dlouhodobého vývoje kvality vody a určit ty samotné příčiny. Momentálně zpracováváme takzvanou návrhovou část. Ta by měla přijít už s konkrétním řešením, jak kvalitu vody dále nezhoršovat a případně i zlepšit,“ vysvětluje hydrobiolog.

Problémy s kvalitou vody si podle něj lidé bohužel začnou uvědomovat až ve chvíli, kdy se jich to bezprostředně týká. „Změny ale musí nastat v oblasti legislativy, problémům je nutné předcházet. Žijeme v době jedové a voda je obrazem toho, co člověk v dnešním běžném životě používá. A upřímně, to kolikrát není úplně hezký pohled,“ dodává Jan Potužák.

Celý rozhovor s hydrobiologem Janem Potužákem si pusťte v přehrávači výše nebo audioarchivu pořadu Dopolední host.