Možná berete antikoncepci a ani o tom nevíte. Zbytkové látky z léků se mohou dostat do pitné vody, vysvětluje vědec

9. březen 2023

Mikropolutanty, tak vědci označují škodliviny, které v množství menším než malém, ale soustavně a neúnavně otravují naše vody. Jak říká vodní toxikolog a ředitel výzkumného centra CENAKVA při Fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity Vladimír Žlábek, každá látka může být pro životní prostředí jedovatá, záleží na tom, v jaké je koncentraci. A mikropolutantům stačí málo.

„V běžném životě, v průmyslu, v zemědělství používáme ohromné množství látek a stále vyvíjíme nové. Každý rok se do oběhu dostávají stovky až tisíce nových látek, které nahrazují ty, jež jsme vyřadili, anebo jsou to nové látky, které potřebujeme pro to, abychom mohli žít spokojeně, na vysoké úrovni,“ uvádí Vladimír Žlábek.

Vodní toxikolog Vladimír Žlábek

„A jakmile látky začneme používat, dříve, či později skončí ve vodě,“ dodává. Tam se podle Vladimíra Žlábka sice nacházejí většinou v nízkých koncentracích, protože odpadní vody u nás procházejí přes kvalitní čistírny, ale řada látek pronikne i přes ně a dokáže působit v malém množství.

„Ony vodu na pohled nijak neznečišťují, ale jsou tam a jejich efekty s nimi,“ upozorňuje vědec. I voda, která je průzračná a voňavá, tedy může obsahovat mikročástice škodlivin.

Tyto znečišťující látky se typicky vyskytují v mikrogramech na litr. „To si představte jako tabletku ibalginu, kterou hodíte do plaveckého bazénu. A roztok, který získáte rozpuštěním tabletky v těch asi tisíci krychlových metrech vody, to je koncentrace jeden mikrogram na litr. Ale i při této koncentraci má řada látek stále své účinky,“ popisuje Vladimír Žlábek.

Škodliviny, na které se jeho vědecký tým zaměřuje, se zkráceně nazývají PPCPs (Pharmaceutical and personal care products). Jsou to léčiva a prostředky osobní denní potřeby. K těm patří třeba šampony, zubní pasty, krémy a UV filtry v nich. Právě UV filtry jsou podle vědce typickým představitelem složek, které se neodbourají a ve vodě i přes veškeré čistící procesy přetrvávají.

„Léčiva, která denně užíváme, také nezůstávají zcela v našem organismu. Část jich vylučujeme močí a stolicí, ony se dostávají do odpadních vod a odtud do povrchové vody,“ připomíná.

Čtěte také

Dalším příkladem toxinů z řady PPCPs je antikoncepce. Té navíc stačí mnohem nižší koncentrace. „Pojďme ještě tisíckrát níž, než jsme byli u mikrogramů, a dostaneme se na nanogramy. A právě tyto hormonální látky si udržují svou účinnost i v nanogramových koncentracích. Působí na vodní organismy a mohou se dostávat i zpátky do pitné vody,“ vysvětluje Vladimír Žlábek.

U vodních organismů, které v takto kontaminovaném prostředí žijí, pozorují vědci posunutí dospívání a dospělosti, což má vliv na jejich reprodukci. „Organismus pozdě dospívá, nebo vůbec nedospěje, a tím pádem se nerozmnoží. Nebo se pohlavní buňky vodních živočichů nevyvíjejí správně a jsou nefunkční, takže dochází k poruchám plodnosti,“ líčí vědec.

„A to se přenáší i na člověka,“ varuje. Konzumace pitné vody se stopami použité antikoncepce má zpětný vliv i na nás, znečišťovatele. „To, že se v prostředí nacházejí samičí hormony, může ovlivňovat i samce. Dochází k poruchám vývoje spermií, ty pak nemusejí být životaschopné, anebo nedokáží správně plnit svou funkci,“ uzavírá Vladimír Žlábek.

A co dělají s vodou pesticidy? Dostávají se znečišťující látky kromě odpadních a povrchových vod i do vod spodních? Celý rozhovor s vodním toxikologem Vladimírem Žlábkem si poslechněte online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.