Zdena Kolářová: Zbytečnosti
Bohatá slovní zásoba byla vždy považována za známku vzdělanosti. Proto nás, žáčky ve škole nabádali, abychom pilně četli. Osnovami určené tituly nás moc nezajímaly a vesele bujel výměnný obchod s obsahy knih, které jsme si navzájem poskytovali.
Nevím, jak to mají žáčci dnes, z náhodného poslechu v trolejbusu asi nelze soudit, ale rozhovor, prošpikovaný slovy „jakoby“, „nějakým způsobem“, „ty vado“ a to necituji sprosťárny, o ledasčem vypovídá.
I když – nejsem ten nevzdělanec vlastně já, když nevím, co to je abgrejdovat, co to je T-PIN, art flow a další pojmy, které sice mají českou podobu, ale ta je pro uživatele moc obyčejná.
Nová doba si žádá nová slova. V zájmu gendru začali používat moderátoři všelijakých diskusí slovo „hostka“. Přijde hostka, tedy host ženského rodu. Co to je, lekla jsem se. Mořský mlž, nebo nový druh veverky? Ochránci ženských práv to vzali od podlahy a zaměřili se v genderovém rozlícení i na takové blbosti.
Naštěstí se křečovité Me too a s ním spojené trojčení všeho druhu v Česku neuchytilo a každá sebevědomá žena ví, které věci jsou pro její život důležité. Ty chytřejší s muži nebojují, ale spolupracují.
Ano, doba je jiná a jiné jsou i zvyky. Jeden pěkný ale zůstal. Nebo se už zase stihl vrátit ze zapomnění. Dokud žena nesedí, muži v místnosti stojí. Myslím, že to je velmi elegantní a že to je jeden z imponujících prvků, vyjadřujících úctu k ženě. Tak to nějak cítím. Jo a ještě něco… Slovo hostka do svého slovníku určitě nezařadím.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
