Zdena Kolářová: Poezie
Poezie pro mne nikdy nebyla hlavním literárním zájmem, to přiznám bez mučení. I když… Dávné objevení Jaroslava Seiferta pro mne znamenalo období láskyplného světa, jakési duševní křehkosti.
Bylo to v čase, kdy jsem si uvědomovala, že mě už nečeká žádné citové zemětřesení a úkrokem do zralého věkového prostoru, jsem zjistila, že určité emoce jsou nenávratně za mnou.
I proto jsem byla neustále naměkko. Seifertovy milostné verše byly pro sentimentální slzy jako stvořené.
Nedávno jsem přerovnávala knihovnu a znovu objevila knížky s poezií. Začetla jsem se do veršů, ze kterých na mne vykukovaly horečně sdělované city, našlapovala jsem pomalu a opatrně, jako když chodíte v mechu, a toužila najít ten ztracený pocit, že všichni jsou dobří a svět je vlastně krásný.
Pak mne napadlo, že by mne zajímalo, jaké verše tepou básníci současní. Hledala jsem, ale moc krásy jsem nenašla. Tak zaprvé… vázané verše skoro nikdo nepíše. Rým se ztratil kdesi na cestě zrychlené komunikace.
Básnické fantazie jsou plné marasmu, hučících drátů ve tmě, spárů modrých příšer, kol, co kosti drtí, zvolání perme na šedesát, mršin a jiných hrůzných obrazů. A když už se čtenář dobere milostného ovanutí, jsou to asociace spíš pornografické.
Nedá mi to, abych nepřipomněla Seifertovy nepřekonatelné verše. „Když bylo dobře mamince, bylo i dobře v našem bytě, hmoždíř, který stál na skříňce, zatřpytil se a okamžitě, skla oken, po nichž před chvilkou plakalo ještě bílé jíní, svítila opět po kuchyni, kde vonělo to vanilkou.“
Taky se vám zdá, že jste v takové kuchyni už někdy byli a chtěli byste se tam vrátit? S pomocí takovéto poezie by se vám to mohlo i podařit.
Související
-
Zdena Kolářová: Užitečná setkání
V životě potkáme mnoho lidí. Dobrých i špatných. Já jsem měla štěstí. Pár pitomců bych ve svém životním seznamu našla, jako každý z nás, ale ti dobří jasně převažují.
-
Zdena Kolářová: Dítě
Před rokem vstoupilo do naší rodiny dítě. Žije s rodiči v Praze a pokaždé, když přijede, žasneme, jaké dělá pokroky. Celá rodina výská, pokřikuje, šišlá.
-
Zdena Kolářová: Zámečník
Nějak nás doma v poslední době opouštějí věci. Rozbil se další zámek, který už nemohl být opraven svépomocí. Na internetu jsem našla několik kontaktů na zámečnické firmy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
