Z takové památky nelze odejít, říká Pavel Halada, který se snaží zachránit středověkou tvrz v Kestřanech
Ve středověké tvrzi ze 14. století v Kestřanech na Písecku bydlela šlechta, zemědělci i krávy. Potom, co ji Schwarzenbergové prodali, začala chátrat. V 70. letech minulého století se do oprav areálu pustilo Prácheňské muzeum. Téměř dvacet let v nich neúnavně pokračuje rodina Haladových, které horní tvrz patří od roku 2005.
Pavel Halada koupil kestřanskou tvrz před šestnácti lety s romantickými představami. „Původní záměr byl mít zříceninu a potkávat se tady s lidmi, prostě že parta nadšenců přijde na památku a bude ji postupně rekonstruovat. Zjistili jsme ale, že ta tvrz je velmi cenná, takže tady nemůžeme dělat, co chceme. Museli jsme se začít učit, abychom byli schopni památku kvalifikovaně rekonstruovat,“ vypráví.
Desítky lidí udělaly v areálu už spoustu práce, například na nádvoří. „Tady jsme ručně odkopávali a odváželi kubíky a kubíky zeminy, aby se objevila tato krásná dlažba. Když jsme sem přišli, ani jsme pořádně neznali rozsah té památky. Neviděli jsme, kde končí areál, kde jsou zdi. Bylo to zarostlé kopřivami, náletovými dřevinami, nedalo se projít přes houštiny. Očišťování od náletů nám trvalo tři roky,“ popisuje Pavel Halada.
Jednou z prvních věcí byla také rekonstrukce sklepů. „Během tří let se nám je podařilo opravit a samozřejmě jsme je zavezli vínem, protože já pocházím z Moravy. Pak teprve jsme šli do pater,“ usmívá se Pavel Halada.
Největším vnitřním prostorem tvrze v Kestřanech je hlavní sál. „Tady už můžeme vidět částečně odhalené malby. Zatím jsou to jen restaurátorské sondy, kterými se zjišťuje rozsah výmalby a zkouší způsob pro samotné restaurování,“ ukazuje majitel.
Čtěte také
Pavel Halada si klade víc cílů. „Dali jsme si za cíl, že tvrz bude celoročně přístupná, ukazujeme tady lidem, jak vypadá restaurátorský průzkum, mohou se zúčastnit různých archeokempů a vlastně nepřímo pomoct s rekonstrukcí. A protože víme, že v republice je velký problém s řemesly, tak chceme obnovovat povědomí o starých technologiích a řemeslech,“ říká.
Zároveň přiznává, že mnohokrát měl chuť se vším praštit. „Nás tady ale zachraňují právě ti dobrovolníci a návštěvníci, kteří mají o tvrz zájem. Když s nimi posedíte večer u ohně a povídáte si, je to naplňující. A to nás tady baví asi nejvíce,“ dodává.
„Síly samozřejmě někdy docházejí, ale jsme pořád nadšení, pořád nás to baví a bavit bude. Je to spjaté s naším životem, s naším osudem a z takové památky nelze odejít. Ta vás pohltí. Pro mě jako chlapa by to znamenalo i prohru. Musím tady vytrvat, musím tady dožít, musím to dodělat,“ uzavírá Pavel Halada. K tvrzi si pevný vztah vytvořily i jeho čtyři děti, které budou v započatém díle pokračovat.
Související
-
Potřeboval se odreagovat, tak postavil hrad. Švecburg teď může navštívit každý
Většina českých hradů zažila mnoho panovníků, bitev a má za sebou bohatou historii. To ale není případ Švecburgu na Strakonicku. Jeho majitel ho začal stavět v roce 2007.
-
Zříceninu Vítkův hrádek zachránil Miroslav Kovačičín, zpočátku financoval všechny práce ze svého
Výšky měl rád vždycky, ať už jako horolezec, paraglidista nebo majitel firmy na výškové práce. Není proto náhodou, že Miroslav Kovačičín zasvětil svůj život Vítkově hrádku.
-
Léta chátrající gotická tvrz v Lipovicích na Prachaticku už má novou střechu a krov
Dominantou obce Lipovice nedaleko Vlachova Březí na Prachaticku je gotická tvrz. Památka dlouhá léta chátrala. Teď ji vlastník začal opravovat.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ekonom Janský: Důchodová reforma sníží schodek rozpočtu v budoucnu každý rok o 160 miliard korun
-
Malé lékárny bojují s nedodáváním léků. Upozorňují na propojení firem, někteří poslanci chystají změnu
-
Obklopí-li se USA celní bariérou, zareagují i ostatní. Životní úroveň Američanů poklesne, myslí si Švejnar
-
Novým předsedou Pirátů je náměstek pražského primátora Hřib. Stranu přebírá od Bartoše