Hrad Pořešín u Kaplice byl zarostlý a rozpadal se. Z křoví ho doslova vysekal Radek Kocanda
Ještě před dvaceti lety tu byly jen drolící se ruiny někdejšího hradního paláce, zarostlé trávou, křovím a stromy. Zřícenina hradu Pořešín u Kaplice z konce 13. století ale nedala spát Radku Kocandovi, který vyrůstal nedaleko odsud.
O víkendech a po práci začal ruinu postupně odkrývat. Jeho koníček mu ale postupně přerostl přes hlavu, takže se nakonec stal jeho zaměstnáním.
„Musím říct, že Pořešín mě vždycky bavil, ale nijak mě neokouzloval. Byly tady asi tři zdi, tak jsem si říkal, že to nestojí za to. Nepřímo mě pak ovlivnil i Národní památkový ústav, protože jsem dělal asi pětkrát konkurz na kastelána hradu Švihov, ale nikdy jsem nebyl úspěšný. To mě ve finále tak vybudilo, že i tuhle na první pohled ztracenou zříceninu jsem oprášil a dokázal pro to získat pár lidí,“ vzpomíná.
S partou kamarádů chodil Radek Kocanda na hrad nejdřív kácet stromy a prořezávat náletové dřeviny. Pak začali zpevňovat drolící se zdi z původních kamenů, které byly rozeseté všude kolem. Dobrovolničili tady při práci v době, kdy zřícenina patřila ještě městu Kaplice.
„Já jsem studoval vodní dopravu, takže profesní vzdělání nemám žádné, jsem čistý laik poučený mnohaletou praxí. Zlomový okamžik nastal v době, kdy jsem měl poměrně lukrativní zaměstnání, ale časově už to nešlo skloubit dohromady. Tehdy jsem se musel rozhodnout. Šel jsem do rizika a dodnes nelituji,“ říká Radek Kocanda.
Když se rozhodl, že se stane správcem hradu, rodina si myslela, že se zbláznil. „Teď musím říct, že mám poměrně velké uspokojení z toho, že je celá rodina na hradě se mnou. A nejsou to vždy jen rodinní příslušníci, ale i kamarádi, kteří dneska už tu rodinu na hradě tvoří,“ komentuje.
Čtěte také
Na hrad mu chodí pomáhat i jeho matka, dnes už důchodkyně Františka Novotná. Synovo rozhodnutí pronajmout si hrad a starat se o něj překvapivě přivítala. „Já jsem byla moc ráda, protože to pro mě znamenalo hlavně to, že se Radek usadil. On byl takový dobrodruh. Samozřejmě jsme mu pomáhali a potom už jsem tomu začala věřit, přicházely i peníze z dotací a vybudovalo se tady hodně věcí, lidé začali chodit,“ popisuje.
Pořešín, to už dneska není jen zakonzervované hradní zdivo. Během let přibylo návštěvnické centrum s hradním muzeem, ale také třeba ovce, hradní hrnčírna nebo kovárna. „Kovárna je tu proto, abychom návštěvníkům ukázali, jak to mohlo vypadat, a navíc si tu vyrábíme různé součástky, které na hradě potřebujeme, petlice, kování, hřebíky,“ vysvětluje správce.
Radek Kocanda se svým hradem dokonale srostl. Se stejným zápalem jako před dvaceti lety pořád pátrá v pramenech a rozšiřuje hradní areál o další řemesla nebo třeba skanzen. „Mně na tom hradě je prostě dobře, mám pocit, že sem patřím a že nežiji život zbytečně,“ uzavírá.
Související
-
Zříceninu Vítkův hrádek zachránil Miroslav Kovačičín, zpočátku financoval všechny práce ze svého
Výšky měl rád vždycky, ať už jako horolezec, paraglidista nebo majitel firmy na výškové práce. Není proto náhodou, že Miroslav Kovačičín zasvětil svůj život Vítkově hrádku.
-
Kaple na Křížové hoře nad Krumlovem se znovuzrodila opakovaně, naposledy díky dvěma nadšencům
Desítky let zůstával poutní areál na Křížové hoře nad Českým Krumlovem nepřístupný. Nejhorší bylo období minulého režimu, kdy tato perla barokní architektury chátrala.
-
Jak uhlídat středověký hrad? Strážní na Pořešíně k tomu využívali husy
Kousek od kaplického nádraží leží hrad Pořešín. Zdejší panství vždy patřilo českých králům, ale v roce 1434 nechali Rožmberkové sídlo zbořit. Zřícenina je dnes přístupná.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
OVĚŘOVNA: Strašák jménem ‚chitin‘. Látka spojovaná s konzumací hmyzu zbytečně děsí i v ‚řetězácích‘
-
Duševní zdraví dospívajících se zhoršilo po nástupu mobilů a Instagramu. Ty ale nemusejí být na vině
-
Ministerstvo obrany se podílí na revizi vzdělávání. Děti se budou učit, jak se chovat v krizových situacích
-
Nikolaj Patrušev ví, jak řídit nebezpečného cara Putina. Stejně to uměl Berija se Stalinem