Vylité pivo zapříčinilo odchod prominentního pianisty, který exceloval v orchestru Bennyho Goodmana
Především jako prominentní člen legendárního swingového bandu Bennyho Goodmana vešel ve známost před 120 roky narozený znamenitý bělošský pianista Jess Stacy, a to také svým nečekaným sólem na památném koncertu v newyorské Carnegie Hall v roce 1938 při skladbě Sing Sing Sing (With A Swing).
K muzice se Jess Stacy dostal podle svých slov poslechem desek při zametání v obchodě s hudebninami. V sedmnácti již hrál na lodích na řece Mississippi. Pak se přestěhoval do Chicaga, kde hrál dixieland s New Orleans Rhythm Kings i jinými kapelami, než si v polovině 30. let vyhlédl právě zmíněný orchestr Bennyho Goodmana.
Později hrál Jess Stacy v orchestru Boba Crosbyho a na začátku 40. let dokonce zvítězil v anketě o nejlepšího jazzového pianistu renomovaného jazzového časopisu DownBeat.
S příštím desetiletím se přestěhoval do Kalifornie, avšak při hraní na piano v baru Leon´s Steak House v Los Angeles mu opilá žena vylila pivo na nohy a po tomto incidentu Stacy okamžitě odešel a dal jazzu a muzice na dlouhá léta vale.
Živil se jako prodavač, pošťák i skladník. Ze zapomnění se vynikající pianista Jess Stacy částečně vrátil v letech sedmdesátých. Jeho druhou manželkou byla známá swingová zpěvačka Lee Wiley.
Slovutný americký hudebník, producent a skladatel Quincy Jones považoval kombinaci bossa novy s postupy moderního jazzu v podání brazilské vokální kapely Os Cariocas za mimořádně vzrušující hudební zážitek. A jí bude patřit také část půlhodinky V náladě swingu, potažmo jazzu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
